Česká scéna má zvláštní sklony produkovat pseudochlapácké typy plné patetické životní moudrosti, zpravidla hudebně velmi mizerné. Vzpomeňme na Jakuba Smolíka vydávajícího neustále horší a horší desky. Druhým takovým příkladem byl Martin Maxa, který to po raketovém startu dotáhl až na předvolební kampaň KSČM. Petr Spálený je jejich společným předchůdcem, jenže o několik řádů lepším. Ano, patosem občas zavane i jeho dílo, ale on sám vyzařuje auru čehosi lidského, co najde uvnitř sebe i řada posluchačů.

Šedesátka songů kompilace "Dítě štěstěny" důkladně bilancuje jeho tvorbu. Samotnému provedení asi nelze nic vytknout. Digipack je slušivý, graficky zdařilý a důstojný. Booklet obsahuje potřebné údaje o všech písních, poměrně dost fotografií. Na šedesátku textů logicky nebylo místo, tak tuto výsadu získal pouze titulní song, což se dá pochopit. Na druhou stranu lehce zamrzí absence nějaké biografie Petra Spáleného, která by třeba na dvou stranách stačila a jistě by i potěšila.

Samotné nosiče pak obsahují songy v chronologickém řazení a nechybí nic zásadního. Jsou zde skutečně všechny hity, které takřka zlidověly. Nemá asi cenu je jmenovat, protože je všichni známe a jejich výčet je o kus výš. Na druhou stranu nelze o všech přítomných kusech říct, že jde o hitovky, takže určitá redukce by nebyla nejspíše na škodu. A zhuštění hitovosti by prospělo výslednému dojmu. Takhle občas nastane dojem, že jde o nutnou vatu.

Bilanční počin Petra Spáleného je tak ve finále vcelku povedenou nahrávkou plnou příjemných songů v poměrně pěkném zpracování. Trochu problémem je pak jen množství hudby, které by mohlo být i menší, a moc by se nestalo, ale song navíc také neurazí, pokud to není propadák, takže jedinou vážnější výtkou je jen absence některých informací v bookletu, což je u povedené bestofky vážně škoda…