Chlouba rodu Havlových v centru Prahy je sice krásné a noblesní místo, ale pro interprety třídy Massive Attack kapacitně zcela nedostačující. První úkol zněl tedy jasně: nasytit i ty, na které se posledně nedostalo. To v Tesla Aréně bylo místo pro všechny. Spokojení tak mohli být nešťastníci, na které minule lístek nezbyl a o vystoupení přišli, a samozřejmě také všichni ti, kteří už skvělý triphopový večírek zažili a chtěli si jej zopakovat. Oproti Lucerně se v hale daleko lépe dýchalo, pohybovalo i tančilo, navíc se díky vystrčenému pódiu (první řady stály dokonce skoro na úrovni chodby do hokejových kabin) podařilo publikum šikovně opticky "zahustit".

Druhý dluh měl čistě materiální podobu - novou desku, kterou měli do Česka přivézt už na podzim. Jelikož se nakonec vydání přesunulo až na letošní jaro, museli si tehdy fanoušci vystačit pouze s třemi věcmi z ochutnávkového EP "Splitting The Atom". Tentokrát už čerstvý materiál z "Heligoland" zapojili (např. "Babel", "Girl I Love You") a jakkoli nejde o nic převratného, do setu zapadl velmi přirozeně. Hutné basy dokázaly přihlížející rozhoupat, až lehce roztancovat (na větší paření tahle hudba není), ať už se z beden valily skladby starší nebo ty nové.

Největší ohlas přesto sklidily lety prověřené pecky v režii lety prověřených vokalistů. Starý známý Horace Andy zapěl slavnou "Angel" a Martina Topley-Bird (ta se opět objevila v roli předskokana - pouze vyměnila krásné červené šaty z Lucerny za neméně krásně stříbrné) zase křehkou, do pozměněného kabátku oděnou "Teardrop". Massive Attack s sebou přivezli i Sharu Nelson, která téměř dvacet let starou hitovkou "Unfinished Symphony" připomněla dávné kořeny trip hopu. Kromě těchto tří vokalistů a ústřední dvojice Daddyho G a 3D se na pódiu objevilo dalších pět muzikantů.

Neoddělitelnou součástí živých vystoupení Massive Attack se stává obrovská LED obrazovka v pozadí pódia. Světelná show zahrnující probleskávající hlášky jako z akčního filmu: "Ven vyjizdi auto. Neni tam zadny personal. Pripravte se. Zautocte. Zapalte to." nebo prostý výčet drog vytvářela skvělé vizuální představení. A co teprve realistické vzkazy přibližující skutečné globální problémy! Velikost řeckého státního dluhu, počet galonů ropy vytékající dennodenně v Mexickém zálivu do moře nebo i kontrast dostupnosti pitné vody v Jemenu a Kanadě, to všechno mělo v kombinaci s temnou, tísnivou a leckdy psychedelickou náladou skladeb velmi intenzivní účinky.

Massive Attack jsou vedle zdatných hudebních tvůrců také skvělí tvůrci atmosféry - a nemusí jít nutně jen o depku, jak mnoho lidí tvrdí. Na každý pád si Tesla Arena necelé dvě hodiny triphopového opojení užila po všech stránkách.