Opravdu neuvěřitelné vokály jsou hlavní zbraní této drobné slečny a potěší především všechny popaře, kteří se rádi zaposlouchají do nebeských výšek. Ovšem s Mariah, Celine a nebo Leonou sdílí mladá Filipíňanka jeden problém - potýká se totiž s problémem jak nenudit. Dokolečka tlačit na pilu a předvádět své hlasové umění se za chvíli oposlouchá, a proto je potřeba vytvořit něco trvalejšího, něco s výrazným sdělením, nikoli jen stále plakat nad nešťastnou láskou. A nebo udělat monster hit. Bohužel Charice se zcela nepovedlo ani jedno.

Celkovým zaměřením je deska ryze popová. Jde ve šlépějích soudobých popových hvězdiček a tu a tam uteče trochu do historie. Např. bublinkové efekty a jednoduchoučká forma písně "Nothing" připomínají candy pop Britney Spears kolem roku 2000. Ostatně ani zbylé písně na albu nemají nikterak složitou strukturu a drží se zcela pravidel žánru.

V rámci žánru je album "Charice" velice slušné. Není zde nouze o pěkné melodie, ochucené současnými r’n’b metodami, jež z průměru vytahuje zmiňovaný, neobvykle živý vokální projev. Již úvodní "Pyramid" s hostujícím Iyazem se povedla a věřím, že by se za ni nemusela stydět žádná z dnešních popových hvězd. Nejvýraznějším songem je díky obrovské gradaci a gospelovému sboru "Note To God", který je předělávkou stejnojmenné písně od JoJo. V této písni se též poodkrývá potenciál, kterým Charice vládne: napěchovat do hudby takové množství emocí, citů a síly je devizou skutečně velkých popstars a zpěvačka by se k nim jednou mohla přiblížit.

První album této interpretky mi trochu připomíná debut Leony Lewis - mezi třemi vysloveně skvělými písničkami je to pouze samá utahaná vata. Místy slušná, ale stále vata. Kdyby Charice našla rovnováhu mezi hitovostí a silnými baladami, v nichž by se mohla dostatečně vyřádit se svým megavoice, pak by světová pop music získala nový fenomén. Na této desce se jí to zatím nepodařilo, ale ukázala se na ní jako kujný materiál s velkým příslibem do budoucna.

Charice - Pyramid (feat. Iyaz)