To, že je "A Reality Tour" skvěle nahraný koncert Davida Bowieho s jeho neméně skvělou kapelou, psal Pavel Parikrupa už před šesti lety ve své recenzi na prakticky totožné DVD. A v roce 2010 platí pořád to samé. Bowie byl na své opravdové šňůře ve formě (Praha měla prostě smůlu), kapela hrála znamenitě.

"A Reality Tour" přináší třiatřicet skladeb ze dvou Dublinských koncertů odehraných v závěru první evropské části turné, které celkem čítalo sto třináct(!) vystoupení. Více než dvě a půl hodiny nás Bowie provází svými největšími hity, které pořád znamenitě fungují a mezi nimiž nijak nevyčnívají ani skladby ze zatím poslední řadovky "Reality", která se v porovnání s kousky jako "The Man Who Sold The World" nebo "Changes" jeví mnohem silnější, než se zdálo v době, kdy vyšla.

David Bowie byl vždy vizionářem. On udával směr, kterým se rock vyvíjel. A teď jej posloucháte - cestujete spolu s ním v čase od sedmdesátých let minulého století ("Ziggy Stardust" nebo "Be My Wife") až do současnosti ("New Killer Star" nebo "Never Get Old") a sledujete jeho vývoj. Je to fascinující, se zvláštním pocitem - totiž že možná už nebudeme mít štěstí něco podobného zažít přímo.

Bowie je ve svých šestapadesáti letech stále plný energie a koncert je jedna velká extáze, jedna gradace za druhou. Jedním z mnoha skvělých momentů je vrcholící "Under Presure" následovaná hromadně zpívanou "Life On Mars?". Strhující atmosféra, davová hysterie, které se nikdo nemůže divit. On jde ale ještě dál a "Heroes" vygraduje tak, až máte pocit, že nejde o realitu, ale o fantastickou iluzi. Takže chápete, proč měl během tohoto turné takové zdravotní problémy.

Skutečnost, že se na aktuálním CD nachází, v porovnání s DVD verzí, o tři skladby více (fajnšmekři si na iTunes mohou pořídit ještě "5:15 The Angels Have Gone" a "Days"), není podstatné. Závěrečné tři písně jsou sice příjemnou tečkou, ale jejich absence by ve výsledném hodnocení vůbec nic neznamenala.

Je pravda, že David Bowie už dlouho nic moc nového nepřinesl. "iSelect" počítat nelze a teď opět jen čerpáme z jeho známé minulosti. Přesto je to úžasná oslava rockové hudby a jednoho z jejích nejdůležitějších představitelů. Koncert, který má smysl někdy jenom poslouchat, i když existuje jeho verze s obrázky.