Stereo Total mají v Česku početnou fanouškovskou základnu, což se ukázalo na jejich poslední (už tři roky staré!) pražské zastávce. Při turné k aktuální desce "Baby Ouh!" návštěvu svých jihovýchodních sousedů berlínští manželé neplánují. Bohužel, protože "Baby Ouh!" je elegantní a zdravě provokativní album.

Přiznávám se. Inklinuju k poslechu neposlouchatelný muziky a libuju si v nedokonalosti a naivitě. I proto se mi na tvorbě Stereo Total nejvíc líbí ty skoro patnáct let starý demáče, proto onanuju nad infantilními proměnami důchodkyně Françoise Cactus v lolitku. "Baby Ouh!" bohužel (pro jiné bohudík) tolik metamorfóz nenabízí. Poslední studiové album (nepočítáme-li "No Controles" určené pro latinskoamerický trh) pochází z roku 2007. Tehdy bylo patrné, že vlna naivity odeznívá a že příští deska - pokud vyjde - bude úplně jiná.

A jiná opravdu je. Hudební složku Sterea sice stále tvoří kosmické experimentování skrze nekonformní, avšak vkusný e-pop-punk, ale textově je deska mnohem dospělejší než kterákoliv z předchozích. "Baby Ouh!" by se v kontextu tvorby berlínského manželského páru dalo zařadit mezi průměrné počiny. Za sebe jako totálního fanouška Sterea dávám za celkový dojem hodnocení sedm z deseti, přičemž největší slabinou desky je dle mého názoru nevyváženost použitého materiálu.

Měl-li bych však ohodnotit jednotlivé přítomné songy, došlo by na sedm desítek, čtyři devítky, tři osmičky, dvě sedmičky a dvě šestky, což je 87%, tedy 9/10. Osmičku si tak podle jednoduché metamitky Françoise s Brezelem plně zaslouží a zda-li to bude lepší nebo horší osmička, je už jen na vaší volbě.

Stereo Total - Tschaikowsky (And Other Russians)