Sám Alan Wilder přiznával, že byl hodně zvědavý, jak se mu podaří spojit a vybrat ty nejlepší momenty z diskografie jeho projektu Recoil. Každé vydané album jej zaneslo v atmosférách a hudebních tématech do drobet jiných vod a jeho kompozice vesměs žádné rádio nehraje. Na počátku bylo zcela jasné, že nemůžou chybět skladby vydané na singlech a třeba takový "Faith Healer" s Douglasem McCarthym z Nitzer Ebb. Zbytek byl čirý experiment, loterie co opomenout a co ne.

"Selected" neseřazuje skladby chronologicky, to ale není vůbec na škodu. Zároveň se nejedná ani o žádnou variaci na ruskou ruletu, i když v bookletu zahlédnete nejednu hodně ostrou žiletku. Jednotlivé části byly spojeny a poskládány na základě intuice a určité funkčnosti celku. Paradoxně je zcela vynechán úplný začátek (tedy "1+2" a "Hydrology") a ve výběru se Alan nejvíce soustředil na poslední tři desky "Unsound Methods", "Liquid" a "subHuman", což je právoplatná a dobrá volba. Wilder je precizní studiový fachman a ve výsledku se mu podařilo ukázat mnoho poloh, ale neplácat páté přes deváté. Je tu cítit určitý řád.

Pomyslná spojnice mezi "Drifting", "Strange Hours", "Red River Cargo" a zkrácenou "The Killing Ground" je ukázkou nadčasovosti tvorby Recoil. Je zde i patrný důraz na zvukovou preciznost, jejíž nápady vás přikovají k poslechu. "Selected" je tak svým způsobem další koncepční album, čiší z něj sevřenost a vyrovnanost; rozhodně to není jen bezzubý výběr na jedno použití. Po několika posleších lze doporučit s čistým svědomím jako studijní materiál pro neznalé předchozích počinů.

Zevrubnější mozaika světa zvaného Recoil je tedy ona rozšířená podoba "Selected". Verze s jedním diskem je pro skalního fandu spíše zbytečným kouskem, bez žádného nového materiálu (proto oněch osm z deseti). Pro prvotní průzkum však postačí, jen pozor na nástrahy ostrých hran...