Za svůj patriotismus se stydím. Jsem přesně jedna z těch, kdo je Čechem, jen když něco vyhrajeme. Třinečákem taktéž. V ostatních případech jsem poloviční Polka s francouzskými kořeny, která proklamuje, že žije mezi Českem a Německem. Na pěst, že? Ale každopádně budu mít teď na pár dní možnost chodit pyšná jako páv, protože jsem z Třince stejně jako několik aktuálních držitelů Anděla - Charlie Straight, Tomáš Klus a Ewa Farna. Ano, Farna sice všude možně vypráví, že je z Vendryně, ale ta je od Třince pár kroků, takže holka taky vyrostla na poctivém železárenském vzduchu v okolí Beskyd. Proč si ji koneckonců tedy nepřivlastnit?

Takže ještě jednou Charlie Straight, Tomáš Klus a Ewa Farna mají kromě výjimečného hudebního nadání i společnou základnu. Smogem a sírou pročmuděný Třinec. Město, kde byste nechtěli bydlet, protože jeho dominantu tvoří několik milionů tun železa. Město, které ale v posledních letech zplodilo možná základ nové hudební generace.

Sobotní vítězství kluků z Charlie Straight, Ewy a Tomáše dává tomuhle smutnému městu aspoň malinkou jiskru. Tady se totiž žije jen ve čtyřech intervalech. Ráno v šest, odpoledne ve dvě a večer v deset. Čtvrtý interval je nepravidelný - tvoří ho hokejové zápasy místního extraligového týmu.

Čekali jste, že zmíním hudbu? No, to nečekejte. Ve čtyřicetitisícovém městě ocelářů hudbě nikdy moc pšenka nekvetla. Vždyť Třinec nemá s tolika hvězdami na kontě jediný klub! Ten poslední zrušili před pár lety pro rušení nočního klidu a, aby toho nebylo málo, osvícené třinecké zastupitelstvo vydalo před několika měsíci vyhlášku, ve které striktně diktuje, že hudební produkce může v tomto městě fungovat jen do půlnoci. Od půlnoci šmitec, táhněte domů spát, nebo jděte prohrát prachy do některé z heren. V Třinci se prostě můžete hudebně zabavit jedině na několika diskotékách třetí kategorie nebo na Noci plné hvězd, která je ale hudebně natolik vyhraněná, že když tam před dvěma lety vystupovali právě Charlie Straight, stálo před pódiem asi třicet lidí. Zbytek se občerstvoval u stánku s pivem a čekal, až vystoupí Kreyson.

A co dělají v roce 2010? Rok se těší z vydání ge-ni-ál-ní-ho alba "She’s A Good Swimmer", byli nominováni ve Slavíkovi na Objev roku, párkrát koncertovali v Německu, zahráli si akusticky v tamějším rádiu egoFM a mají tři Anděly. Farna. Ach, Ewa Farna. Kolika čtenářům asi leží v žaludku? Ano, stojí za ní silný tandem Wronka-Šiška, a to je určitě mnoha lidem, včetně mě, proti srsti. Ale kdyby za ní nestáli, byla by naše scéna o hodně chudší. Vždyť ta holka válí v Polsku, dostala nominaci na MTV, ale většina lidí ji soudí jen podle toho, co si přečte v Plesku. Smutné, ne?

Komentáře toho, jakou mají Andělé prestiž nebo úroveň, nechám na jiných. Věřím ale, že Charlie Straight a potažmo i Farna s Klusem nejsou ksichty, co jsou na naší scéně desetiletí, tudíž nás na rozdíl od stojatého Slavíka nemá kdo z interpretů iritovat. Radujme se, mladí dostali šanci! A my, Třinečáci, radujme se dvojnásobně, vždyť tohle je možná první krok k tomu, že se lidem v tomhle smradlavém městě dostane možnost poslouchat jinou než tvrdou a taneční muziku. Možná že vznikne konečně i tolika lidmi vytoužený klub, kde by se hudbu milující obyvatelstvo mohlo scházet.