Ida Kelarová je osobnost. Z jejích životních příběhů se line obrovská síla, kterou dnes čtyřiapadesátiletá Ida podtrhuje výroky jako: "Zpívám o věcech, o kterých nedokážu mluvit. Zpívám, abych neplakala, zpívám, abych cítila, že jsme spojeni." Její nesporný hudební potenciál, verva, energie i emotivní a mocný hlas se mohou na našem hudebním políčku jevit jako trošku nedoceněné. Každý, kdo už někde slyšel její jméno, zná její sestru Ivu Bittovou. Jen málokdo si ale uvědomí hodnotu a přínos Idy, který stručně definujme jako jakousi pomyslnou edukativní a experimentální rovinu propletenou s jejím hudebním bytím.

Nahrávka "Aven Bachtale!" (romsky “Buďte šťastni!”) je podepsána Idou Kelarovou, její největší láskou Desideriem "Dežem" Duždou a projektem Jazz Famelija, který zahrnuje kromě dvou zmíněných i klavíristu Ondreje Krajňáka, basistu Tomáše "Kaštana" Baroše a bubeníka Mariána Ševčíka. Nabízí ale i řadu hostů, kteří Duždovy skladby ladně obohacují. Slyšíme hlas Nicole Nagel, perkuse Yonatan Bar Rashi, housle Romana Jánoška, trubky Júliuse “Ďusa” Baroše, pozoun Benjamina Segala a harmoniku Polverini Marko Živadinoviče. Z písní srší romský temperament, hudební energie, kterou paní Kelarová nádherně dokresluje svým specifickým hlasem, který vyznívá neuvěřitelně autenticky - tesknivě, radostně či smutně. V této kombinaci jazzu a cigánského folkloru mísí svůdné synkopové frázování i typicky drsné, ukřičenější romské důrazy neopsatelně.

Směs těchto dvou specifických a dnes již okrajových žánrů není hudbou pro každého. Pravdou ale zůstává, že nahrávka je velice zdařilá, kvalita její technické postprodukce velkoryse přesahuje česká měřítka a můžeme s chvalozpěvy pokračovat o výběru sólistů či drajvu, jakým "Aven Bachtale!" oplývá. Jako doklad těchto tvrzení může posloužit nominace na žánrového Anděla 2010 anebo úspěch desky v Berlínské centrále World Music Charts European (WMCE), kde proniklo na sedmou příčku ze 164 nominovaných nahrávek.