Jakou jinou show, než dechberoucí a naprosto famózní byste čekali od ostřílených Europe? I kdybyste z duše nenáviděli všechny jejich oplodňováky, naživo vás zcela nadchnou. I po třiceti letech a třech rozpadech vyprodávají koncerty. Kapelám, které by je měly trumfnout čerstvou energií, nakopávají prdel. Tohle jsou ti Europe, sice trochu retro, ale pořád skvělí Europe.

S vysokou laťkou začaly i předkapely. První vystupující Memoria přitáhla posluchače jako magnet a už je nepustila. Muzikanti si show naplno užívali a velkou pozornost si zaslouží zpěvačka Andrea Baslová, která do svého projevu dávala opravdu všechno. Zpěv měla místy sice trochu nečistý, ale na scéně jednala velmi profesionálně. Celé vystoupení slupli fanoušci jako lahodný předkrm a s nadšením vyčkávali, co přinesou Dying Passion. Bohužel, měli se dočkat malého zklamání. Set druhé formace ze Šumperka byl totiž o něco lacinější a místy trochu nudný.

Šestice v čele se Zuzanou Lípovou přivezla songy z aktuálního CD "Absorb". Na popud zpěvačky "Tak absorbujte!", se publikum ponořilo do progresivních a bohužel trochu uspávajících rytmů. Kromě pár výjimek v předních řadách se muzikanti museli potlesku dožadovat a ryze spontánních reakcí se nedočkali. Co ale kapele upřít nemůžu, je pár skvělých hudebních nápadů, které se bohužel sešly až ke konci setu. Ač se frontwomanka Dying Passion snažila zaujmout, svůj projev moc nezvládala. Ze začátku to vypadalo, že zpívá více pro sebe, než pro publikum. A byla to asi její nejistota nebo smůla, kvůli které jí z rukou skoro vypadl mikrofon.

Europe, coby přeživší mohykáni, nastoupili na scénu přesně v deset večer. Hned na úvod vybrali titulní song z poslední řadovky "Last Look At Eden" a pravá show mohla začít. Už od prvních tónů až do konce bylo vše bez jediné chybičky - světla, hudba a zpěv. I když frontmanovi Joeymu Tempestovi táhne na padesát, ženskou část publika doslova chytl za srdce a díky jedné z česky naučených vět ("Jsi hezká") si nasbíral skoro pugét růží. Na některých květinách byly dokonce papírky s telefonními čísly. Dovedete si představit, jak pak asi diváci reagovali na hitovky "Love Is Not The Enemy" nebo "Superstitious".

Setlist celé show byl sice seskládaný na jedničku, na druhou stranu ale potvrdil i slova sarkastů, že Europe těží z bývalé slávy. Faktem je, že z aktuální řadovky zaznělo ten večer pět songů a opěrnou páteří playlistu byly skladby z desek vydaných v osmdesátých letech. A bylo jasné, že hlavně kvůli hitům jako "Carrie", která byla bezesporu jedním z vrcholů celého večera, Švédi zlínský koncert zcela vyprodali. Nejdůležitější ale je, že nové písně do společnosti slavných kousků zapadají na výbornou. Zářivým příkladem za všechny může být třeba triáda "Gonna Get Ready", "Scream Of Anger" a "No Stone Unturned", případně nová balada "New Love In Town". Nadšené publikum srdečně tleskalo a při "Cherokee" zpívali fanoušci snad ještě víc než muzikanti.

Závěr mimořádně vydařeného večera se neobešel bez vymodlené "The Final Countdown". Ať si říká kdo chce co chce, tito muzikanti na to pořád mají. Nezbývá, než poslat vzkaz fandům, kteří se chystají do Prahy: Byli to ti Europe, sice trochu retro, ale pořád skvělí Europe.