Atari Terror akusticky? Zní to sice dost šíleně, ale duch Vánoc evidentně prostoupil i mužská srdce tohoto pražského crossoverového seskupení, a proto uspořádalo společně s českobudějovickými Satisfucktion zcela neobvyklé představení. Blues Sklep na Starém Městě se pro to stal čtvrteční večer ideálním místem.

Po příchodu ze studené, sněhobílé Prahy uvítal Blues Sklep nejen relativním teplem, ale už od počátku přátelskou náladou. Kamenné zdi s cihlovými oblouky vytvářely prostředí útulné vinárny, všeobecný smích proplouval houstnoucím kouřem. Nad pódiem visící disco koule házela o stěny blyštivé kamínky a na jedinečnost večera si ještě posvítila skromně plápolající světélka na stěnách. Ty byly navíc ozdobeny inkoustovými obrázky neznámých hudebníků, což dokreslovalo malebnou atmosféru pražského sklípku za mrazivého a zasněženého večera. Přestože interiér působil hřejivě, z kamenných zdí sálal chlad. Zatímco u piva zůstali ti nejotrlejší, většina hostů se choulila u teplého čaje nebo svařáku. Akustický bonbónek uspořádali účinkující zejména pro své známé či nejskalnější příznivce, vždyť šlo o komornější záležitost.

Když zasedala metal-rocková čtveřice Satisfucktion za své nástroje, leckoho napadlo, jak tentokrát chtějí kontrolovat svou obvyklou energii a poslušně sedět. Jak sami podotkli, absence pohybu jim skutečně činila velký problém. Největší muka zakoušel rozhodně basák Simic, který si pro sebe alespoň máchal hlavou. Neotřelé zpracování písní podporovala bonga, která občas zastoupila bicí. Kytarová sóla dostala v akustickém kabátě zcela nový rozměr, o ztrátě drajvu ale nešlo hovořit. Při poslechu leckoho popadala tendence vykřiknout: "Zahoďte akustiky! Zahrajte to klasicky a pojďte pařit!" U skladby "Keep It Your Way" z předposledního vydaného alba byla hranice klidu vyloženě na spadnutí. Ke konci už spoustu diváků nevydrželo sedět a ve stoje aspoň zuřivě tleskali. Satisfucktion ve skutečnosti nepředskakovali o něco úspěšnějším Atari Terror. Tvořili rovnocenný prvek večera. A stálo to za to.

Přestože zpěvák Bróňa ke konci jejich setu vykřikoval: "A teď přijdou Atari Terror!", on sám se nikam přesouvat nemusel. Pěvecký následník vytíženého Ludvíka tedy jen počkal, až se okolo něj poskládá známá banda. Vzhledem k tomu, že má přidrzlá parta šest členů, do malého prostoru se naskládali jen s velkými obtížemi. Kdo slyšel zbrusu nové pěvecké duo Kurz-Bróňa poprvé, mohl se obávat případného krachu a ztráty ataráčského stylu. Jenže po prvních písních bylo nad slunce jasné, že inovace druhého hlasu kapele jen prospěla. Oba lídři tvořili překvapivě vtipně sehranou dvojici. Kromě vyváženého zpěvu sršeli vtípky a na tvářích jim neustále hrál úsměv. Ačkoliv bude Ludvík k Atari Terror vždycky patřit, Broňa je o třídu lepší zpěvák. Lepší náhradu si zkrátka vybrat nešlo.

Kromě skladeb z repertoáru pražské formace zazněla i dvě překvapení. "Sweet Home Alabama" od Lynyrd Skynyrd zazpíval sám Ludvík, do té doby pouze přešlapující v davu. Prostor dostala také skvěle odehraná "Wishlist" od Pearl Jam. Celkově zněla hudba AT vesele, s lehkým nádechem Španělska. Překvapil i Kurz - místo chrčení skutečně zpíval, až na prérijní vytí v "Carambě". To ale záměrně sloužilo k pobavení. Kooperace obou kapel vyzněla parádně a akustické podání posunulo skladby do vyšší dimenze. Ty zněly jako nové kousky a ne předělávky těch starých. Akustické podání nikoho z muzikantů nepodlomilo, strhnout publikum nebyl problém. Crossoverový vánoční dárek stačilo pouze přebalit zlatou stuhou a bylo by hotovo.