Ono se na to už trochu zapomíná, ale to, že se R. A. Dvorský tak často objevoval ve filmu, nebylo rozhodně dílem náhody. Ve své době jeho nakladatelství bylo jedním z pilířů české hudby a význam tohoto muzikanta, zpěváka, kapelníka a vydavatele dnes již těžko dokážeme ohodnotit. Jeden příklad za všechny: byl jedním z prvních, kdo začal používat při svých koncertech mikrofon. Tím se ale samozřejmě nestal slavným, ačkoli by se dnes dalo říct, že na mikrofonu tehdy postavil svoji "imidž". Za jeho popularitu může především jeho hudba. Tu ve čtyřiadvaceti písničkách připomíná výběr "Sám s děvčetem v dešti".

Zajímavé na R. A. Dvorském bylo to, že se na jeho nahrávkách setkávaly dvě inspirace - česká lidová a pololidová hudba a tehdy ze zámoří přicházející novinka - jazz. A je to krásně slyšet i na zmíněném albu. Celý výběr začíná notoricky známou "Cikánkou", kterou má dnes v repertoáru většina dechovek, ale o kousek dál už jsou písničky ve svižném swingovém rytmu, které Dvorský přebral ze zámoří. Samozřejmě i jeho hudba měla určitý vývoj, který je krásně patrný díky tomu, že kolekce je poskládána chronologicky.

Obávám se, že nějaké bodové hodnocení hudby R. A. Dvorského, potažmo výběru "Sám s děvčetem v dešti", má minimální vypovídací hodnotu. Naší době je přece jen už hodně vzdálená a chybí nám sebemenší obraz časů, kdy vznikala. Ten máme pouze z oněch filmů pro pamětníky, které jej však podají jen velmi zkreslený. Případně z tanečních orchestrů, které vídáme na plesech a kde odkaz Dvorského přežívá dál a dál. Výsledné početní hodnocení berte tedy spíše jen jako formalitu.

Přesto je ale potřeba dodat, že ačkoli máme tyto písničky spojeny s těmi černobílými filmy, hýří všemi barvami. A když se do téhle muziky zaposloucháte pozorně, naleznete v ní kořeny naší současné hudby a zřetelně ucítíte, že tady někde třeba vznikalo podhoubí SeMaForu.