Recenze CD

Malá hudební (r)evoluce Divokýho Billa

24.11.2009 05:00, Lukáš Benda

Kdo by si byl na začátku roku pomyslel, že nové album Divokého Billa "Mlsná" předčí klenoty Vypsané fiXy, chemie Letů Mimo nebo veverky Wohnoutů. Divokej Bill nenabízí na desce nic nového a převratného, spíše sondu do vlastní minulosti, protkanou živelným soundem. A v tom tkví kouzlo nahrávky.

7/10

Divokej Bill - Mlsná

Vydáno: 9.11.2009
Celkový čas: 37:43

Skladby: Půl pátý ráno, Tádada, Batalion, Pecka, Tuhle, Laboratoře Delta, Fčela, Unisono, Říše snů, Kolíbka, Námořnická, Pták

Vydavatel: EMI

Osmero muzikantů dělalo na desce "Mlsná" déle než rok a investovaný čas se vrací v detailech, které albu dávají vizitku vůbec nejpropracovanějšího produktu s ochranou známkou Divokej Bill. Ve stejné době jako Billové míchal ve studiu Sono Kabát svůj živák z koncertu na Vypichu a při poslechu "Mlsné" se zdá, že Špalek a spol. věnovali Billům kouzlo, které dělá z malých kapel ty opravdu velké.

Na první poslech

Vašek Bláha má stroj času nebo je jednoduše "Mlsná" výběrem z hroznů (neřku-li bobulí) let minulých. Ač odvěký odpůrce Divokýho Billa, po prvním poslechu smekám, neb se jedná po dnes již legendární "Propustce do pekel" o nejzajímavější zářez v celé diskografii. Po několika minutách poslechu uvízne v uších hned několik lehce zapamatovatelných melodií a nepřeberné množství zajímavých textů.

Desku nezvykle otevírá její vůbec nejsilnější píseň "Půl pátý ráno", popisující strhující poetikou typické letní svítání. Následující protestsong "Tadada" sice po textové stránce irituje nucenými rýmy "kopíráku - papiňáku" nebo "zhasly světla - smrad pekla", jenže poklad se skrývá v silném refrénu, kdy přijde "hodina há". A právě v refrénech jak hovado si je Bill na nahrávce stoprocentně jistý. Za všechny snad wanastowková balada "Říše snů".
Témata Divokýho Billa jsou léty prověřená, tudíž opět dojde na vojáky ("Batalion"), nenaplněné tužby ("Tuhle"), lodě ("Námořnická"), princezny ("Říše snů") nebo infantilní opěvování lučního hmyzu ("Fčela"). U poslední zmíněné bych se krátce zastavil a upozornil tak Billy, že osmičku ve finále nedostali právě kvůli této bezduché příšernosti, která se na album dostala snad omylem. Pokud byl "Čmelák" z minulé desky průšvih, tak netuším, jak nevulgárně nazvat "Fčelu"...
Na "Mlsné" ale naštěstí převažují světlé okamžiky nad těmi bzučícími, tmavými. Divokej Bill se pokusil zvukově i technologicky vrátit zpět na konec minulého tisíciletí, kdy vznikala "Propustka do pekel" a "Svatá pravda". Odklonil se od komerčního směru posledních alb a vrátil se zpět tam, kam patří - do undergroundu (minimálně po zvukové stránce). Album jako celek je z velké části natočeno analogově do pásu, což je právě odkaz na dvě vůbec první desky. Patrná je i daleko větší dynamika zvuku. "Mlsnou" totiž Bill nenahrával, jak je v současnosti zvykem, po stopách, každý nástroj zvlášť, ale co nejvíce dohromady v jedné stopě. Nahuštěnost aranží je v tomto případě nesmírně originální a vytváří neopakovatelnou atmosféru u každé z písní, které znějí téměř jako živák.
Rychlé a našlápnuté vypalovačky připomínají živelné koncerty Divokýho Billa a dávají zapomenout na komornější období, jakým si kapela prošla při vystoupeních s Čechomorem. Energičnost písním dodává především originální aranžmá. Při nahrávání ve studiu Sono totiž došlo na exotické bubny jako dhol nebo djembe, na různé tamburíny a jiné perkuse.
Experimenty se vyplatily a návrat do vlastní minulosti je tak v případě ouvalského folk-rockového souboru jedním z největších tuzemských překvapení letošního roku. I kdyby měl být Divokej Bill dále označován za partu buranů, nelze mu odepřít muzikantský cit a především přirozenost, což je vlastnost, která je na tuzemské scéně nedostatkovým zbožím. "Mlsná" přirozeností přímo oplývá.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • No vida:) (Liban, 24.11.2009 12:44) Reagovat - e

    To sem rád, že když koupim tátovi k Vánocum jeho poměrně oblíbenýho Billa, tak to nebudou žádný primitivní popěvky!;) Možná že si to předem i sám poslechnu:)

  • No.. (Lukáš, 24.11.2009 18:20) Reagovat

    ..mě to CD upřímně moc nebaví, to spíš nudí. Škoda..

    • Re: No.. (Martin , 25.11.2009 01:01) Reagovat - e

      tak nějak... je sice fajn, že se Billové vrátili ke svým tvrdším kořenům, ale Propustka do pekel je propustka do pekel a Svatá pravda svatá pravda ...

  • Zhovadilost! (Red, 25.11.2009 08:13) Reagovat - e

    Napsat že je lepší než Klenot od Fixy tahle sračka je zhovadilost

    • Re: Zhovadilost! (no, 26.11.2009 21:42) Reagovat - e

      mám rád obě kapely - i Fixu i Billa, ale Fixa je čím dál lepší... a Bill je čím dál horší... Mlsnou jsem slyšel cca 3x a už je "delete" :( . Klenot mám v přehrávači stále :)


zobrazit všechny názory (9 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí