"Většina toho nejlepšího z hudby vznikla v Detroitu," tvrdí s hroším odhodláním Mayer Hawthorne, rodák z průmyslové oblasti... Detroitu, kterého Peanut Butter Wolf pro label Stone Throw podepsal po poslechu pouhých dvou písniček. Ihned poté co pochopil, že neposlouchá jen coververze excelentních soulových standardů, ale že jde o původní Hawthorneovy skladby.

Pro lákavé časopisové titulky mu dali přezdívku poslední hvězda soulu, ale není poslední jako poslední. Mayer Hawthorne totiž není až tak neschopný, aby za sebou nezanechal odkaz. Jeho líné vyprávění má charisma Bradda Pitta a sex-appeal Angeliny Jolie. Do cukrkandlových aranží tlačí svůj nevinný vokál tak přirozeně, že byste dali ruku do ohně za to, že to trénoval dvacet let u výrobní linky v General Motors. Než dostal začátkem roku padáka. Ze svého přerodu z rappera soulmanem vyšel nejen jako vítěz, ale posílen o zjištění, že lze spojit to nejlepší z obou jeho já.

V závěrečné "Green Eyed Love" zpívá o absinthu a navozuje stejně magickou atmosféru, jaká visí ve vzduchu při jeho podávání. A nejen v ní, ale obecně na celé desce. "A Strange Arrangement" totiž není pouhou ufňukanou poctou starému dobrému pachu automobilového benzínu, co stejně tak ignoruje krizi automobilového průmyslu, jako nepřikládá důležitost spojení pojmů motown a ústup z reflektorů, ale je dalším špendlíkem na stěnu slávy líného detroitského soundu.