Čtvrtá řadová deska polských zvukomalebců byla očekávána s jistým napětím. Po dokončení trojdílného cyklu "Reality Dream" totiž nastala otázka, kam se nadále kapela bude hudebně ubírat. A novinka přinesla celkem jednoznačnou odpověď. Riverside se do její tvorby vrhli s nečekanou razancí a výsledkem jsou tak mnohem ostřejší kontury. Pomalé melancholicko-snové předivo tentokrát roztíná kovové ostří, čímž se podařilo dosáhnout mnohem větší kontrastnosti a ještě širšího spektra emocí. Na druhou stranu lze zcela oprávněně namítnout, že obdobný postup se stal v progresivním ranku módou a dnes je na podobných kontrastech prakticky postavena většina současné scény. Riverside jsou však natolik výluční a svojští, že se v jejich případě jakákoliv narážka na trendovost či celkově snahu o přiblížení se masovějšímu publiku musí setkat s neúspěchem. V jejich případě lze zkrátka podobné změně naprosto věřit.

Na pětačtyricetiminutové ploše se rozléhá pětice kompozic a jejich ústředním tématem je uspěchanost doby a stresy s ní spojené. Tomu odpovídá i velmi dynamická dramaturgie desky, kde se střídají intimnější obrazotvorné pasáže s drásavými energicky vypjatými momenty, což může evokovat probuzení ze snu do reality, kdy si člověk uvědomí, kolik povinností a úkolů ho následující den čeká, vypětí se začne stupňovat a s ním i nervozita a stres. Než zas přijde kýžený večer a s ním opětovný návrat do říše spánku. Dá se tedy říct, že "Anno Domini High Definition" je jakýmsi soundtrackem k současnosti. Komplikovanost dnešní doby se navíc odráží i v instrumentálním pojetí, které je ještě mnohem rozmanitější a košatější než v minulosti. Precizní rytmiku doplňuje velmi variabilní kytarová hra Piotra Grudziñského, který dokáže vymyslet plnokrevný metalický riff i vykouzlit podmanivě hladivé vyhrávky ve stylu Pink Floyd. Atmosféru pak umocňují především klávesy, které z klasických hammondů přechází k syntezátorovým zvukům, a jemné dochucení samply dodává celku moderní ráz.

"Anno Domini High Definition" otevírá novou kapitolu hudebního vývoje Riverside, ale bez sebemenších pochyb je můžeme i nadále řadit mezi elitu progresivní scény. A pokud skladatelská potence, touha vyvíjet se a výjimečný cit pro atmosféru budou i nadále primárními atributy tohoto tělesa, bude tato kapitola jistě neméně zajímavá a dobrodružná jako ta předchozí.

Riverside - O2 Panic Room