Semafor patří ke zlatému fondu domácí hudebně-divadelní tvorby zejména šedesátých let minulého století. V době, kdy slaví své padesátiny, vychází už třetí díl kompilace dochovaných archivních materiálů. A opět je s podivem, jak zvláštně při jeho sestavování autoři postupovali.

Jak název napovídá, půjde zejména o unikiáty. Raritní, zajímavé a netypické, dost možná polozapomenuté nahrávky. A je to tak. Největší dokumentární hodnotu má zcela jistě ukázka z návštěvy Louise Armstronga v Praze. Eva Pilarová a Jiří Jelínek mu zpívají píseň "Satchmo". Další, velmi příjemnou raritkou je z pětice recitálových písní vyčnívající "Klíměntajn", parodie na známý americký tradicionál podaná v jakoby-ruštině, která byla z pochopitelných důvodů z televizní podoby "Recitálu" vystřižena.

Samostatnou kapitolou je jazzová opera "Dobře placená procházka" (režie Miloš Forman a Ján Roháč). Ta je z prapodivných důvodů umístěna doprostřed kompilace, mezi ostatní krátké písničky a scénky. A přitom by bylo jistě zajímavější, kdyby vyšla na společném DVD spolu se záznamem obnoveného představení z Národního divadla z roku 2007.

Těžko hodnotit výsledek. U podobně archivních materiálů nemá smysl zabývat se obrazem a zvukem (tady tradičně monofonním). Co se dokumentární a umělecké kvality týká, dotýkáme se téměř maximálních hodnot. Logické uspořádání a sestavení kompilace nás ale posunuje na opačnou stranu stupnice.

Teď by se vyplatilo všechna tři vyšlá DVD dát dohromady, přeuspořádat dle toho, co k sobě logicky patří, a vydat znovu. Lépe a smysluplněji. Celý Roháčův "Recitál" pěkně pohromadě, "Dobře placenou procházku" na vlastním disku spolu s dalšími souvisejícími materiály. To by si pánové Suchý a Šlitr a celý Semafor zasloužili. Skutečnou antologii jejich tvorby, namísto odbytých a roztříštěných nesourodých kompilací.