Kid Cudi je vlastně takové zázračné dítě. Ve čtyřiadvaceti letech si ho na základě mixtapeu "A Kid Named Cudi" všimne mocný Kanye West a o rok později mu na svém labelu vydá debut. Debut "Man On The Moon: The End Of Day", nad kterým plesá srdce nejednoho kritika. Ostatně i Petr Doupal z naší redakce v hlavní recenzi sázel jednu obdivnou větu za druhou. "Úchvatný výtvor, který mění žánr" hip hopu podle něj dokonce překonal poslední nahrávku právě zmíněného Westa. Případ jak pro makrorecenzi, říkáte si? My také, a tak jsme Kida Cudiho položili pod mikroskop pětici dalších redaktorů musicserveru. Výsledkem pozorování je ovšem daleko střízlivějších dvaasedmdesát procent.

---

Matěj Vaněček - Neotřelé, nápadité, fresh a sexy (9/10)
Vztah k interpretovi: Před prvním poslechem zvědavost, po něm překvapené nadšení.

Nové dítko americké r'n'b a hiphopové scény jsem před příchodem desky "Man On The Moon: The End Of Day" znal jen díky singlu "Day N Nite". Měl jsem poměrně velké obavy, že se zbytek desky nemůže tomuto umě sestavenému songu vyrovnat. Naštěstí však Kid Cudi není zázrakem jednoho hitu, ale velmi nadanou a nadějnou postavou. A jeho debut je pro mě naprosto nečekanou senzací. Mescudi je velmi dobrým autorem i producentem a je to na desce znát. Většina skladeb nejen že za zmíněným singlem nezaostává, ale dokonce jej v mnohém převyšuje, a to nejen v samotné kompozici, ale i promyšleným použitím efektů, jinglů či vokálů. Dle mého skromného osobního názoru je to nejlepší deska žánru r'n'b a hip hop od roku 2005, kdy vyšla "Late Registration" Kanyeho Westa. Doufejme, že Kid Cudi dokáže zužitkovat svůj nesporný talent stejně dobře, jako to dokázal West, a my se tak dočkáme další řady kvalitních skladeb. Přeji mu hodně štěstí, neboť laťku si nasadil velmi vysoko.

Petr Balada - První přehrání často přehání (7/10)
Vztah k interpretovi: Zvědavost je mocný Harry Potter.

Překvapení na první poslech. "Man On The Moon: The End Of Day" rozhodně nejsou jen skotačivé rytmy, ale i valící se masa temných beatů. Depresivní spodní proudy vyvažují hravé zvukové koláže a nečekaná melodičnost, která nahrávkou probleskuje zvláště při přechodu k písničkovější formě. Monotónnost rapového přednesu je tak lépe akceptovatelná. Svůj velký podíl na tom mají i hosté. Kanye West se dal očekávat, MGMT jsou příjemným bonusem. Doposud největší hit Kida Cudiho tu naštěstí není ve své provařené podobě, ale naopak v "diazepamové" utlumené verzi. Jenomže - první přehrání často přehání. Opakované projíždění celého alba už odhalí, že není všechno cool, co se tak tváří. Hudební složka je ve skutečnosti pozlátkem obalenou nudou a i již zmíněná monotónnost nabývá na síle. Ovšem vzhledem k faktu, že většina spotřební hudby už je beztak koncipovaná pouze na jedno použití, nemám problém souhlasit s označením desky jako jeden z nejzajímavějších letošních debutů.

Tomáš Tenkrát - Megalomanský minimalismus (7/10)
Vztah k interpretovi: Žádný. Ovšem "808s & Heartbreak" mám rád velmi.

Musím se přiznat, že mi trvalo dost dlouho, než jsem dokázal "Man On The Moon: The End Of Day" uchopit nějak jednolitě. Pecky jako "Soundtrack 2 My Life", "Enter Galactic", "Heart Of A Lion (Kid Cudi Theme Music)", "Cudi Zone" nebo "Up Up & Away" si lze zamilovat prakticky hned. Příjemná hitovost, u které je jasné, že jen tak nevyprchá (jako u provařené "Day N Nite"), evidentní infikovanost posledním albem Kanyeho Westa a perfekcionistický minimalismus spolu s léžérním přednesem Kida Cudiho je libovější než kladenská pečeně. Jenže, bohužel, se tenhle rapper nevyhnul ani obyčejné průměrnosti. Nejvíce prohrál v sázce na "Solo Dolo" a "Hyyer". Při pohledu na producenty je jasné, proč deska zní tak, jak zní, na druhou stranu se možná kvůli tomu i v určitých fázích kvalitativně tříští. Mělo se krátit klidně i o pět skladeb, pak by se jednalo o precizní záležitost. Mimochodem, je se mnou něco špatně, když mě nejvíce do kolen dostává zrovna "Make Her Say" s výborným samplem Lady GaGa?

Karel Veselý - Impozantní debut, který se až příliš snaží být impozantní (7/10)
Vztah k interpretovi: "Day N Nite" - originál i remix - patří mezi nejlepší tracky roku 2008.

Žijeme v hodně zrychlené době. Lupe Fiasco mluví o odchodu do důchodu po dvou deskách a Kid Cudi vydává svůj debut v podobě koncepční desky s příběhem v pěti dějstvích. Nemají na podobné věci právo artrockové kapely po deseti letech existence? Kid Cudi a jeho producenti se snaží - samplují dubstepového producenta Nosaj Thing, new wave hrdiny OMD a swingového klasika Loua Rawlse, ale ne vždycky se zadaří jako u hitů "Day N Nite" nebo "Pursuit Of Happiness". Největší problém ale vidím v tom, že Kid Cudi postrádá charisma největších rapperů, situuje se do role obyčejného zhulence z ulice ("lonely stoner") a - co je nejsmutnější - většinu desky balí svůj nevýrazný hlas do přídavných efektů. I tak lze jeho debutu aplaudovat, Cudi zkusil jít vlastní cestou a natočil desku bez velkých producentů (Kanye West ve dvou nepříliš povedených skladbách je výjimkou). Pro mě je to alespoň důkaz, že hip hop ještě není úplně mrtvý.

David Věžník - Tohle má být to posouvání žánrů? (6/10)
Vztah k interpretovi: Do letošního října prakticky neexistoval.

Rozpačité. Velmi rozpačité. Petr Doupal v hlavní recenzi nešetřil chválou, z ukázek na iTunes to taky neznělo úplně marně, z tracklistu plného vkusných a trendy hostů už vůbec ne, ale po poslechu celého alba "Man On The Moon: The End Of Day" zbývají fakt jen rozpaky. Tohle má být to posouvání žánrů? Nebo dokonce vytváření žánrů nových? Neoposlouchané zvuky? Let nad mraky? "Toto se líbí vám a 3 vaši přátelé?" E-e. Tu desku, pravda, nejde shodit ze stolu s tím, že to je srágora. Tvorbě Kanyeho Westa po jeho posledním debaklu nevěřím, jeho čuchu na talenty ale asi pořád jo. Takže i Kid Cudi ho v sobě má. Problémy jeho debutu jsou ale dva a jsou dost zásadní a vlastně provázané. Prvním je stopáž a druhým rozvleklost. Než to všechno dohraje, uplyne skoro hodina, která se navíc neuvěřitelně vleče. Mescudi fajnově rapuje, místy má ve skladbách dobré melodie, místy i dobré zvuky (neslyšené napsat nemůžu - sylšel jsem asi víc muziky než Petr), místy je ale poměrně nudný. Tohle album se kvůli své líbivosti bude asi dobře prodávat, ale že by toho nabízelo až tolik, to ne.

---

Album: Kid Cudi - Man On The Moon: The End Of Day
Průměrné hodnocení: 7,2/10
Celkový čas: 58:32
Skladby: In My Dreams (Cudder Anthem), Soundtrack 2 My Life, Simple As..., Solo Dolo (Nightmare), Heart Of A Lion (Kid Cudi Theme Music), My World feat. Billy Cravens, Day N Nite (Nightmare), Sky Might Fall, Enter Galactic (Love Connection Part 1), Alive (Nightmare) feat. Ratatat, Cudi Zone, Make Her Say feat. Kanye West & Common, Pursuit Of Happiness (Nightmare) feat. MGMT & Ratatat, Hyyerr feat. Chip Tha Ripper, Up Up & Away