Recenze CD

Autentický emocionální rock

02.11.2009 05:00, Viktor Palák

Elegantně balené vinylové EP (doplněné i o důstojně vybavený digitální nosič) představuje Illegal Illusion jako zkušenou kapelu schopnou neočekávatelně ohýbat kytarovou hudbu, a dosahovat tak různých reakcí posluchače. Ne všechny tváře rockové desky "Veto" si ale zapamatujeme.

6/10

Illegal Illusion - Veto

Vydáno: únor 2009
Celkový čas: 21:18

Skladby: Autopilots, Breathing In, A Very Intimate Coup, Making The Gong Slown Down, Sparkler

Vydavatel: Redblack

Emocionální rockeři Illegal Illusion nikam nespěchají - s alby si dávají na čas, do mediálního prostoru se necpou a tahle jejich rozvaha je patrná i z EP "Veto". Pět skladeb na něm zachycuje post-rockové jitření, grungeovou bolestivost i očistnou emocionalitu nepřikrášlovaného rockového tvaru.
Zatímco přímočaré rockové pasáže (typické pro druhou a čtvrtou píseň) jdou kapele od ruky jakoby samozřejmě, lemující skladby "Autopilots" a "Sparkler" ji zachycují v kreativnějších i odvážnějších polohách. Oproti silným post-rockovým momentům úvodní písně a variabilitě té závěrečné působí zbylé skladby bezmála jako ordinérní, pomíjivý rokec, navíc občas trpící násilným frázováním.
Právě ležérnost je něčím, co se prolíná celou deskou. Vedle místy až k nesrozumitelnosti pokroucené anglické výslovnosti si Illegal Illusion nedělají hlavu ani s občasnými ruchy - moc dobře totiž vědí, že studiová dezinfekce není ideálním pomocníkem rockové nahrávky, jejíž autenticitu posílí nejen polykání slabik, ale i občasný garážový zvuk bicích. Ležérnost ale neznačí lehkovážnost, a tak se do zodpovědného přístupu ke skládání nepromítla ani nadsázka patrná z biografie kapely, která se nebojí zkoušet odolnost mantinelů žánru. Ne vždy se ale daří dávat patřičný důraz a naléhavost je oslabována i některými nedotaženými zlomy ve skladbách, byť vokálně je zpěvák a textař Jiří Bialík rozhodně dokáže utáhnout.
Podobně jako brněnští Animé jako by se ani Illegal Illusion nemohli čas od času rozhodnout mezi zemitostí a vzletností a v důsledku toho se zamotávali do přílišného opakování některých motivů. Což je vzhledem k tomu, že jejich citově angažované písničky neustále naznačují, že by kapela mohla a uměla jít ještě dál, docela škoda. Nejvíce ze všeho jim totiž sluší proměnlivost.
Emocionální dopad rocku podle Illegal Illusion můžeme srovnat s nábojem písní aktuálně reformovaných Jihomoravanů Sad Harmony - obě kapely využívají rockové řezavosti k vyjádření intimních pocitů, aniž by se ale uchylovaly k plačtivosti. Utrpení zde není pózou, stejně jako nemůžeme za manýru považovat rozhodnutí kapely vydat EP jen na dvanáctipalcovém vinylu, jehož druhou stranu zdobí vkusný lept.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

Album týdne 06/2012

Paul McCartney
Kisses On The Bottom

minulá Alba týdne

Na okraj Pavla Parikrupy

Born This Way To Die?


Líbí se vám písničky Lany Del Rey? Mně ano. Líbí se vám ona sama? Mně ano (i když jinak kačeří ústa moc nemusím). Sledujete poprask kolem rychlého vzestupu zpěvačky? Proč je té Del Reyové vlastně věnováno až tolik pozornosti? Víte vůbec, kdo to je? A co na to Jan Tleskač?

Jméno Lana Del Rey jsem poprvé zaregistroval díky zmínce na newmusic.cz v září loňského roku. Písnička "Video Games" zázračným způsobem oslovila bez přehánění miliony lidí. Anebo ne, viz ohlas od diskutérky jménem Alia, jejíž ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Út 07.02. Samba Sunda Quintet (Java) (Palác Akropolis, Praha)

Pá 10.02. Parno Graszt (HU) (Palác Akropolis, Praha)

Pá 17.02. Grand Pianoramax (CH) (Palác Akropolis, Praha)

Pá 24.02. LMFAO (USA) (Tesla Arena, Praha)

Pá 24.02. Scooter (DE) (Kajot Arena, Brno)

více akcí