Wikipedia na ně práskne, že pocházejí ze stejného kraje jako The Horrors nebo Get Cape.Wear Cape.Fly, i když podobnost aby člověk hledal lupou. Zejména s druhými jmenovanými jsou Baddies žánrově spříznění asi jako fusekle Iggyho Poppa s kravatou ředitele Národní banky. Ostrovní tisk je zase doporučuje hlavně zhlédnout naživo. O tom, jaký je to zážitek, jsme se mohli přesvědčit na vlastní oči na letošním Planet Festivalu, který je coby labužník vybral mezi ty neznámé třešinky, které mohli návštěvníci vyzobávat mezi vystoupeními opravdových stars.

Live jim to tedy jde, jen co je pravda, ale jejich hlavní deviza, totiž živelnost, na desce trochu pokulhává. Ono to jde jen těžko, přenést přes všechny ty přístroje atmosféru totální vzpoury až k vám do tepla obývacího pokoje. Na "Do The Job“ se to povedlo tak z poloviny. Nekompromisní rock'n'roll míchající klasiku se špetkou novátorských postupů. Agresivní kytara, zavdávající legitimní pokyn ke strachu z prasklých strun, asociující rozseknutá obočí a vyšťouchlá oka. A především texty jako sekaná v housce.

Jenže to, co se na dvoupísňových singlech a EP dá skousnout, ocenit a zapamatovat (narážím na vynikající singl "Battleships" z letošního jara), se na desce o dvanácti položkách slévá do beztvaré masy. A ať je masa jakkoli zajímavá, privilegovanější jsou elity, v tomto případě tedy jednotlivé výrazné písně. A těch je na albu je jich pomálu.

Se služebně staršími The Hives mají pojítka na všemožných místech, a když odhlédneme od historického významu party ze Švédska, nelze to brát vysloveně negativně. Na hudební scéně se kdekdo inspiruje od kdekoho, a to zcela v mezích zákona. Ukázkou toho, že když dva dělají totéž, není to totéž, je ale výsledný dojem ze souboje The Hives vs. Baddies. Obě kapely nosí košile slušňácky zapnuné až ke krku a přeci jsou jiné. Zatímco první jmenovaní budí dojem (hlavně kvůli charakteristicky vypjatému drama vystoupení frontmana Pelleho) znuděné aristokratické mládeže s bělostným fiží u krku, která v mezičase poslouchá doma s rodiči Debussyho, druzí neevokují nic jiného, než anglické bitky dělnické třídy po ligových zápasech.

Halekající mládežníky si ale budeme moci v té lepší podobě (live) užít již brzy, desku tedy využijme jako přípravu na riot night 2. listopadu v Lucerna Music Baru.