Sexy druhý chod Dragonette

Kanadská parta Dragonette vzdala (marnou) snahu o dobytí britských ostrovů a kontinentální Evropy, vrátila se domů za oceán a v klidu nahrála své druhé album "Fixin To Thrill". A povedlo se jim stejně jako debut, jen už to napodruhé není takové překvapení. Když někdo umí, tak holt umí.

8/10

Dragonette - Fixin To Thrill

Vydáno: 27.10.2009 (US)
Celkový čas: 42:41
Žánr: electropop

Skladby: Fixin To Thrill, Gone Too Far, Liar, Stupid Grin, Easy, Pick Up The Phone, We Rule The World, Big Sunglasses, Okay Dolore, Come On Be Good, You're A Disaster, Don't Be Funny

Vydavatel: I Surrender Records

Sama kapela o novince tvrdí, že jestliže "Galore" byla holka, "Fixin To Thrill" je kluk. A zatímco proklamace muzikantů u nových alb je třeba vždy brát s rezervou, Dragonette moc dobře vědí, co tím myslí. Nová kolekce je mnohem méně přímočaře popová, místy o dost tvrdší, ale na druhé straně se skupina nevzdala ničeho, co ji dělá v undergroundovém popu výjimečnou.

Největší úkrok jinam představuje titulní skladba, která byla vydána jako pilotní singl a mnohé fandy docela znervóznila. Nervní písnička s ujetým Martininým zpěvem byla navíc doplněna podivným videoklipem, u něhož člověku není úplně jasné, o co vlastně jde. Ostatní položky nahrávky už jsou více normální a kapela překvapuje jen v rámci mezí. "Gone Too Far" je například chytlavým mixem taneční hudby a country, který vás nenechá v klidu, a možná si vaše nohy samy o sobě vzpomenou, jak jste se v tanečních učili čtverylku... "Okay Dolore" si zase bere něco z rock'n'rollu a tak by se dalo pokračovat. Základem je ale stále electropop, kytary a Martina, která albu opět vládne rukou dominantní dračice. Nehledě na to, že má v kapele manžela.

Vrcholy desky jsou nečekaně seřazeny ne na začátek, ani na konec, ale uprostřed stopáže v podobě trojice "Pick Up The Phone", "Rule The World" a "Big Sunglasses". V alternativním vesmíru s nimi Dragonette určitě dobyli třikrát vrchol britské hitparády a nejméně dvakrát jako hosté vystoupili v X Factoru. A Simon Cowell se rozplýval nadšením. V našem universu jsou ale formací pro fajnšmekry, kteří pátrají po dobré hudbě třeba na hudebních blozích, ne jen ve vysílání rádií.

Když se podíváte na videoklipy k nové desce, zjistíte, že Martina Sorbara je v nich opět hodně sexy, ale tak nějak jinak. Dost jinak. A stejně jinak zní pop v jejich podání. Je fajn, že si to Dragonette zase udělali po svém. Mrzet nás může pouze fakt, že nejlepší jsou prý naživo. A pod pódiem v České republice na ně budeme pařit asi jen v onom paralelním vesmíru.

• I'm fixin' to thrill (NeilClaimer, 02.11.2009 08:58) Reagovat

  A tak jo. Pick Up The Phone ve mně po nějaké době opravdu narostlo a začátek Big Sunglasses je pro mě to, pod čím si představuju "dokonalý electropop". Ale We Rule The World je věc, kterou jim asi neodpustím a která naplno ukazuje, co mi podvědomě na desce nejvíc vadí. Proč byly Take It Like A Man, I Get Around, Jesus Doesn't Love Me nebo Gold Rush na Galore tak strašně sexy? Protože jim šílený náboj dávaly ty kytary k nakousnutí, nemyslíte? A kytary jsou to, čeho se Dragonette (až na nepatrné náznaky třeba právě v Pick Up The Phone) vzdali a co je podle mě dělalo v onom underground- i electro- popu výjimečnými. Ach jo :)
  
  

• Taková je doba (Scoty, 03.11.2009 00:06) Reagovat

  Cover vypadá strašně, jako všechno okolo, ale o electropopu ještě uslyšíme a bude toho čímdál víc! Taková je teď doba, vše hranaté barevné a kýčovite..
  
  

• Tak to se povedlo! (JK, 22.11.2009 23:32) Reagovat

  Výborná deska!! Chytla mně ještě víc než jejich debutové album "Galore". Ještě bych kromě těch tří vrcholů alba vyzdvihl i "Liar" a "Easy", taky moc povedené skladby. A musím pochválit i samotné texty. Kéž by se Dragonům s touhle deskou podařilo prorazit, zasloužili by si to.
  PS: Honzo taky se mi povedlo koupit na jejich ofiko shopu podepsané CD:)
  
  

• Tančící polygony (NeilClaimer, 24.11.2009 15:35) Reagovat

  Jako hernímu nadšenci se mi událo malé překvapení...na svojí PS3 jsem se svým avatarem procházel PS Home (sociální zjednodušenina "her" typu Second Life) a při procházení kolem obrovské obrazovky s reklamou na nové hry a služby pro zmíněnou konzoli jsem zaslechl povědomý hudební motiv...v reklamě totiž hrálo instrumentální "Big Sunglasses", jak jsem si v zápětí uvědomil. A všude kolem spousta avatarů kolegů, kteří je nechali křepčit v rytmu skladby. (pro představu http://ui21.gamespot.com/2292/200901170355085_2.jpg ) No, myslím pořád lepší, než "Get Lucky" v reklamě na kafe :)
  
  

Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Swingující blues-folk olomouckých Alibaba možná zůstává "Furt stejný", ale furt stejně skvělý a svůj Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2025 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze

7/10

Recenze: Dream of the Sun zatím ohledávají terén, s "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" ale debutují slibně Prvotina "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" představuje pražské Dream of the Sun v okamžiku prvního velkého kroku. Cestu si k němu vybudovali pečlivě a očekávání nastavili poměrně vysoko. Jak to celé dopadlo a proč... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2025 08:00 v sekci Recenze