Bylo to nedávno na koncertě v Exitu Chmelnice. Upocený zpěvák švédských No Hawaii uváděl poslední skladbu z jejich rockového repertoáru a zároveň se loučil s přítomnými. "It's good to be in Czechoslovakia!" Zamrzl mně výraz na tváři. Nikdo z přítomných podnapilých diváků nezareagoval, hlavně že se pařilo. V hlavě mi ale naléhavě hučela otázka, jak může kapela splést název země, ve které koncertuje...

Mohl se samozřejmě přeřeknout. Navíc nikdo není dokonalý, třeba takové teritoriální změny na území subsaharské Afriky se dotknou povědomí málokoho z nás. Avšak Švédsko a Česká republika leží na společném evropském kontinentu. Bohužel, tento typický omyl zakoušíme celkem často. Nejde jen o No Hawaii, ale i o další zahraniční kapely, kterým už víc jak patnáct let na mapě uniká existence tlusté hraniční čáry.

Odmítám omílaný argument, že se o nás ostatní státy nezajímají, protože jsme malá zemička. Česko letos slavně předsedalo půl roku Evropské unii, teď nás proslavuje prezident. Dobře, obyčejní lidé, ať si myslí/vědí, co chtějí. Jenže u muzikantů je to otázka profesionality, ti totiž se svými "znalostmi" vystupují před publikum.

Než hudebníci stanou v blyštivé záři reflektorů a než sklidí opojnou slávu za své umění, měli by přinejmenším tušit, s kým mají tu čest, kdo že jim to vlastně tleská. Vědět či vyslovit korektně jméno státu, je minimální daň, jež se po interpretech při příjezdu do určitého kraje žádá. Dovedete si představit, že by U2 rozbalili fidlátka v Chorvatsku a Bono na rozloučenou do mikrofonu zahalekal, jak moc si dnešní večer v Jugoslávii užil? Asi ne, že? Nevědomost neomlouvá, přinejmenším je to nejlepší cesta, jak si uříznout pořádně hořký kousek ostudy.

Ano, místo neznámé kapely typu No Hawaii by si obdobné pochybení mohly dovolit právě hvězdy formátu U2 nebo Madonny, jimž se klaní svět a člověka by nepřekvapilo, že takové podružnosti mají na háku. Jenže výše zmínění jsou příliš velkými profesionály, než aby se dopustili tak fatální chyby. A v tom je ten rozdíl...