Na výběrových deskách nemá cenu hodnotit jednotlivé písně, ty byly zhodnoceny už v minulosti v rámci řadových alb. U každého výběru bychom si měli klást následující otázky: Co nového přináší? Co písničky na něm obsažené odlišuje od studiových alb? Proč by si měl posluchač desku koupit? V době, kdy se prodej fyzických nosičů čím dál rychleji blíží minimálním hodnotám a kdy si lidé stahují (legálně či nelegálně) jednotlivé tracky z internetu, to platí dvojnásob.

Když si na výše zmíněné otázky odpovíme, nevyjde nám z toho novinka Support Lesbiens dvakrát v růžovém světle. Tak za prvé: Co nového "Soft Collection" přináší? Objektivně řečeno - skoro nic. Opravdovou novinkou je průměrný taneční remix staršího songu "She Lives In A Man", plochá coververze "Beatles" z repertoáru mistra Karla, a pak "Životní", písnička, která vznikla pro TV seriál "Přešlapy". Její jedinou devízou je, že v ní Kryštof Michal zpívá v češtině, což se mu - vyjma "Máje" - podařilo naposledy v "Nejsi z nás" z roku 2001. Ovšem je to taková devíza nedevíza. Při psaní textu si Supporti určitě odsouhlasili, že i nadále budou na řadových albech zpívat v angličtině. Obecné tvrzení, že angličtina snese v textech daleko větší kraviny než čeština, je jako šité na míru právě "Životní". Tady čeština opravdu úpí. Připočteme-li si k tomu, že je písnička vystavěna v podobném duchu jako několik dřívějších supportích skladeb (např. "Bet My Soul") a že používá stejné struktury a stejné akordy, není co řešit. Kvůli "Životní", potažmo "Beatles" a "She Lives In a Man" nemá smysl investovat do celého cédéčka.

Za druhé: Co písničky na "Soft Collection" odlišuje od verzí ze studiových alb? Odpověď je opět prostá - vůbec nic. Skladby nejsou nově zmixované, ani nahrané v jiných verzích. Zkrátka se na ně ani nesáhlo. Pokud jste fanouškem kapely, máte všechny tyhle songy doma v rámci řadových cédéček. A tam povětšinou pasují lépe, protože se podílí na atmosféře desky. Zde jsou, jako ostatně na každém takovém výběru, vytrženy z kontextu a kopou samy za sebe. "Soft Collection" navíc vychází pouhé dva roky po bestofce "Greatest Hits 1993 - 2007". Tahle dvě alba mají společné hned čtyři písničky a nebýt prohraného sporu o "In Da Yard", bylo by jich zřejmě ještě o jednu víc. Není to mnoho, ale nabízelo se udělat výběry po vzoru - možná uhozený příklad - Roxette. Jedna placka "Pop Hits", druhá "The Ballad Hits". A bylo by vymalováno, desky by byly jasně rozlišené a bylo by jasné, co chce oběma plackami básník říci. Takto "Soft Collection" trošku působí jako a) vaření ze stejné vody, b) výsledek nekoncepčního rozhodnutí "Tak uděláme další výběrovku, ne?".

Za třetí: Proč by si měl posluchač desku koupit? Posluchač by si měl desku koupit v případě, že je buď ortodoxní fanoušek Leseb, který chce mít doma vše, co kapela vydá, nebo je v téhle oblasti naopak naprostý diletant, písničky nezná z řadových desek a k jejich poznávání chce využít výběrovku. Pak ale přijde po koncertě za kapelou do šatny a položí Kryštofovi oblíbenou otázku: "Vy jste přitvrdili?".

Z těchto důvodů si myslím, že "Soft Collection" (s vděčným motivem peříčka na obalu) je zbytečná deska a nenacházím pro její existenci opodstatnění. Kapela ví své o tom, že kdo sejde z očí, sejde i z mysli, a proto se chce posluchačům připomínat. Jsem však toho názoru, že Supporti mají na to, aby vymýšleli lepší a hlavně opodstatněnější projekty. Loňský soundtrack k Brabcově "Máji" byl možná lepší než celý film dohromady a výběrovka "Greatest Hits 1993 - 2007" měla v jejich diskografii rovněž své místo, protože byla první a obsahovala příjemné unplugged bonusy.

Novinkový výběr je však jinde. A případný protiargument, že jde o dárek pro fanoušky, rovněž neobstojí. Dárky obvykle dostáváme bez toho, aniž bychom za ně dávali peníze v hodnotě řadového cédéčka.