Jihomoraváci Gate Of Sorrow se zhlédli v gotickém metalu s příměsí syrového mužského zpěvu a výrazných symfonických aranží. V souladu se zákony žánru, který zažíval největší boom před dobrou dekádou, usilují o vyvážení tvrdých a povznášejících pasáží. Tato dogmata vzývající debutové album je bezesporu solidní žánrovou deskou, kterou však sráží nedostatečně dynamické vyznění a taky skutečnost, že přichází v době, kdy už jsme podobných nahrávek slyšeli přehršel. Jeví-li se vyčerpaně žánr, je obtížné bezvýhradně ocenit album, které roky po jeho vrcholu jen využívá povědomých schémat. Bez ohledu na to, jak zručně to činí.

Písně na "Enter Through The Gate" se rozhodně nedrží při zemi a kapela nespoléhá na jejich přímočarý vývoj. Příznačně se v tomto směru jeví práce kláves, které se v tuzemském prostředí až nebezpečně často omezují na infantilní vyťukávání, které atmosféru desek více ředí, než by ji zahušťovalo. Ne tak v případě Gate Of Sorrow, kteří míří k dimmuborgirovské pompě, a nebýt ploché produkce, jež nedá vyniknout dynamizujícím prvkům, mohli jí i docílit. Jakkoliv je ale deska dostatečně heavy a dokáže tuto svou stránku doplňovat vzletností vyvolávanou občas až příliš monotónně kvílivým sopránem Milady Miltákové, nedokáže kapela vyvést album z přílišné nevýraznosti.

Nadměrně zahuhlaný zvuk, který zejména v relativně pestrých přechodech neslouží dynamice skladeb, při poslechu energii ubírá, namísto aby z podstaty žánru nabíjel. Desce tak nakonec přísluší kompromisní charakteristiky jako "nevzrušivý standard", což nejsou slova, která by tvrdá kapela, vábící též na atraktivní zpěvačku, chtěla slyšet. Čas od času navíc nevychází ani přímá konfrontace hlasu, který má albu přidávat na éteričnosti, s nekompromisní metalovou palbou, na níž naváže rádoby vzletná klávesová mezihra ("Follow Me To The Other Side"). Z pohodlnosti kapelu rozhodně obvinit nelze - stejně tak jí ale nemůžeme aplaudovat za bůhvíjakou vynalézavost.

Jakkoliv neunáhleně si Gate Of Sorrow na své pečlivě prokomponované nahrávce počínají, nelze opomenout, že podobné desky budily vzruch už před dobrými patnácti lety, zatímco dnes spíše jen zapadají do koloritu konvenčních podob metalu. Vzniknout "Enter Through The Gate" tehdy, zajistili by si jeho tvůrci statut, jaký dnes mají Theatre Of Tragedy nebo Tristania. Takto se budou muset spokojit s rolí důstojné předkapely, zavítají-li právě zmínění do českých krajin. Což je žel skutečnost příznačná pro celou tuzemskou metalovou scénu.