"Piráti na vlnách" jsou teprve druhým režijním počinem Richarda Curtise. Předtím se blýskl filmem, který je vedle "Forresta Gumpa" snad nejčastěji uváděn v nejrůznějších osobních dotaznících jako nejoblíbenější film - "Láskou nebeskou". Tentokrát ale naťukl žánr komedie a navíc ne ledajaké. Děj pojednává o strastiplné cestě britských rádií v šedesátých letech minulého století. Ty totiž mohly ve své době vysílat pouze dvě hodiny populární hudby týdně i přesto, že trh byl hladový. Nelegální rádia se tak houfně stěhovala do Severního moře, odkud potutelně vysílala. A o jedné takové neobyčejné posádce smyšlené lodi snímek pojednává.

Komedie, jejíž humor šlehá a pálí po chilli papričkách, odráží vypečenou posádku náramně. Ale kromě toho, že se u "The Boat That Rocked" dá skvěle oddychově pobavit, se filmem logicky táhne i dlouhý had notoricky známých písní. Jejich výčet máte v hlavičce článku, takže netřeba představovat. Vybíral je sám režisér a jak sám podotkl - v šedesátých letech vzniklo mnoho skvělých věcí a toto není žádný reprezentativní výběr, jako spíš jeho osobně nejoblíbenější.

Pravdou je, že jsme ušetřeni toho nejprovařenějšího a nabídnuty jsou nám lahůdky sice rovněž profláknuté, ale ne takové, jaké je třeba z vlezlosti a opotřebovanosti přepínat. Na dvou cédéčkách se rozkládá příjemně nenucený výběr, jenž dokonale dolaďuje především samotný film, ale jde aplikovat i samostatně. Jednoduše proto, že se jedná o záležitosti áčkové.

Vlajkovou lodí v lodi, co kázala rock'n'roll, se stala předělávka Duffy "Stay With Me (Baby)" původně od Lorraine Ellison. Na druhém disku je i tento originál. Tím se však jen ukázalo, že nově oprášenou verzi drtí s přehledem díky své autenticitě, procítěnosti a hlasovému náboji, při němž praskají nejen skleničky, ale rovnou celá okna. To nejdůležitější totiž lehce papundeklové Duffy uplavalo snad ještě dál, než do Severního moře. Jenže třicet šest písní a dvě hodiny svědomitě zvolené hudby, co je retro víc, než všechny seriály s tímto přívlastkem na ČT dohromady, je adekvátní náplast za jeden pokažený ústřední singl.

Písničková alba s hudbou k filmu jsou ošemetná a dají se lehce pokazit. Když se však drží směr s jasnou vizí a navíc člověk, co má na starosti výběr, má vlastní vkus, může vzniknout i tak skvěle kompaktní a přitom poslouchatelný soundtrack, jako je ten k "The Boat That Rocked". Není co řešit, dle slov Davida Bowieho stačí ono: "Let's dance!".