Pro mnohé posluchače je Australanka Natalie Imbruglia zpěvačkou jednoho hitu ("Torn"), jiní ji mohou považovat za modelku a herečku v uvozovkách. Ale chyba lávky, je třeba si poslechnout její alba a třeba i tito pochybovači překvapivě zjistí, že atraktivní vzhled je milým bonusem k velmi vydařené muzice, kterou oblíbené klišé označuje jako vkusný pop. Po čtyřech letech nyní Natalie přináší čtvrtou desku nazvanou "Come To Life".

Seznam spolutvůrců alba je působivý: pod třemi písněmi jsou podepsáni pánové z Coldplay, jednu nahrávku produkoval Brian Eno (a asi není náhoda, že "Lukas" zní jako písnička od U2) a zbytek si vzal do parády Ben Hillier, v poslední době známý i ze spolupráce s Depeche Mode. To opět potvrzuje, jak si Imbruglia dokáže vybrat a jak rádi s ní pracují lidé, do nichž by to jeden na první pohled neřekl. Výsledek přinesl jemný posun k více elektronickému zvuku a tanečním rytmům.

Album mohlo být klidně delší, deset písniček uplyne velmi rychle. Nejlepší jsou právě ony taneční skladby, jež představují Natalii jako zpěvačku schopnou rozpumpovat vaše tělo. Vynikající singlová "Want" (neuvěřitelně sexy klip!) nebo tepající kousky "WYUT" a "Cameo" mají velmi živý rytmus, špetka elektroniky tu sedí výborně. Tyto rychlejší písně jsou mnohem výraznější než pomalé skladby, které tentokrát nedosahují kvalit těch, co byly třeba na skvělém albu "White Lillies Island".

Velmi chytře zvolila Natalie jako poslední stopu "Wild About It", protože její refrén se vám na dlouho usadí v hlavě, pořád se rozbíhá dokola a permanentně udržuje vysokou hladinu endorfinu. Konec dobrý, všechno dobré. Berme "Come To Life" jako Nataliin malý návrat na scénu po rozvodu s Danielem Johnsem (s frontmanem Silverchair ale zůstali přáteli, ostatně Daniel jí na album taky autorsky přispěl) a doufejme, že na následující desku nebudeme muset čekat zase dlouhé čtyři roky.