Jsou pořád stejní. Stopáž debutového alba "Get Born" je tak v současné chvíli na sto padesáti minutách. A to už je trochu moc.

S první deskou mělo jejich retro šmrnc a vyšlo ve správnou chvíli. Skvělý singl "Are You Gonna Be My Girl" obletěl svět a Jet se stali australskými miláčky. S následovníkem "Shine On" už to bylo horší, ten jen kopíroval úspěšný model z první desky a hitově absentoval. Novinka "Shaka Rock" je takové "Shine On 2". Což je po šesti letech od debutu trochu málo. Na druhou stranu - oni tu garáž umí dost uvěřitelně a nahrávka je syrovější než tatarák. Na rozdíl od frackovitých The Kapel z Británie mají Jet určité charisma a navíc silnou pozici. Ta jim zaručuje nálepku velké kapely. Což někdy stačí.

A v případě "Shaka Rock" to stačí. Co na tom, že v "La Di Da" okatě kopírují The Beatles, když se to dobře poslouchá? Tentokrát se jim povedlo hned několik olejovou skvrnou páchnoucích melodií. "Goodbye Hollywood" je chytlavá kytarovka do rádia a závěrečná "She Holds A Grudge" zase balada s atmosférou, co vypadla z repertoáru Oasis.

Jet to nedělají špatně, jen zoufale neoriginálně. Hardrockové riffy, tleskání do rytmu, cigáro s neodklepnutým popelem v koutku, zpěvné texty a "my už to nějak utáhnem". I když jsem při poslechu vnímal, jak moc je to celé jeden velký plagiát britpopu (feat. AC/DC), bavilo mě to.

Kapela se nám sice nikam neposunula, ale natočila materiál, co se s čistou hlavou poslouchá dobře. Nové fanoušky jim nenabalí, ale staré si upevní. Myslím, že Chris Smith to s nimi měl ve studiu těžké, ono je to totiž baví dělat pořád stejně. Vědí, že to umí a to jim zjevně stačí. U posluchačů už si tak jistý nejsem. Stačí ochutnat singl "She's A Genius" a máte jasno. Ale co, Noelovi přeskočila žilka a tihle Australané jsou zatím použitelnou alternativou. Já jezdil po Praze na Jet dva dny a nemůžu říct, že bych se nějak nudil...