Někdy se to tak sejde, že i muzika vyprávějící o smutných věcech, může být o radosti. Ne, nejedná se o předvolební jazykolam. I když o politice to trošku je. Allstar Refjúdží Band je totiž hodně nestandardní parta, která by se, nebýt politiky, nejspíše vůbec nesešla. A teď zapomeňte na zdejší mezistranické strkanice, půtky či všelijaké další špinavé polízanice. Hudebníci tvořící kapelu jsou imigranti, kteří se museli vzdát vlasti, pokud chtěli svobodně žít, vyznávat své vnitřní hodnoty, svou víru. Zkrátka pokud chtěli přežít.

Jejich album je jako rentgenový snímek. Pokud ho dáme po vzoru doktora Sovy proti světlu, uvidíme obrys České republiky. Na první pohled dobrý. Žádný viditelný kaz nebo zlomenina. Když ovšem nenápadně použijeme ukrytou stowattovou žárovku, zjeví se nám nepatrný vřídek intolerance. Ten je vždy připraven znásobit svůj objem, když se přiblíží například někdo s odlišnou barvou pleti nebo promluví s cizokrajným přízvukem. "Spas!" však není kazatelským proslovem ani mentorským pokáráním. Je reflexí. Reflexí plnou nadhledu i ironie, kterou ve spodních vodách protíná pramen krasosmutnění a stesku po domově.

Čtrnáct songů tím tvoří jasnou tematickou linii. Texty, ač zpívané v několika jazycích, jsou díky překladům v bookletu srozumitelnou výpovědí o pocitech uprchlíků. Tady je rozhodně na místě vychválit výborné příspěvky "Přízvuk", "Obyčejné ráno" a "Odcházení". Písničky, kterým překvapivě daly slova našinci, a jsou také česky zpívané, se pohybují přesně na hranici filmaři oblíbené smutné komedie. Zafungovalo proložení originálních textů výběrem klasiky od Raise, Seiferta či Tyla. Mrazit pak může z kurdských kousků a zajímavého čínského pojetí zpěvu. Čímž se dostávám k hudebnímu doprovodu.

Přestože žánrových stylů se zde potkává nepřeberné množství, není to formou jejich výprodeje, ale lehkých stylových odkazů. Jako by dixieland narazil do balkánské dechovky a společně doputovaly do Česka. Ovšem s oklikou přes Čínu. A tahle transkulturní skrumáž je sakra zábavná! Těžko pojmenovat ty nejnezapomenutelnější okamžiky. Pro někoho se jím stane srážka tanga s čínskou operou "Tango pro Jing", pro jiného rozhoupaná "Maminko má" či nový zvukový kabátek doprovodu ke slovům "Kde domov můj", o rozparáděném přídavku po "Hymně" nemluvě. "Spas!" je zkrátka deskou, která baví hudebně i textařsky, aniž by byla pošpiněná vypočítavým producentským záměrem. Snad nezůstane osamoceným jedináčkem a Allstar Refjúdží Band se stane pevnou součást domácí hudební scény. Za sebe říkám: Vítejte!