Mohla to být fantastická výběrovka

Album největších hitů mapujících celou kariéru George Harrisona opravdu scházelo. Kytarista, skladatel a zpěvák, který dlouho a složitě vystupoval ze stínu géniů Lennona & McCartneyho, se takového dočkal až téměř osm let po svém skonu. Šance ale byla trochu promarněna.

7/10

George Harrison - Let It Roll (Songs By George Harrison)

Vydáno: 15.06.2009
Celkový čas: 77:35

Skladby: Got My Mind Set On You, Give Me Love (Give Me Peace On Earth), Ballad Of Sir Frankie Crisp (Let It Roll), My Sweet Lord, While My Guitar Gently Weeps (Live), All Things Must Pass, Any Road, This Is Love, All Those Years Ago, Marwa Blues, What Is Life, Rising Sun, When We Was Fab, Something (Live), Blow Away, Cheer Down, Here Comes The Sun (Live), I Don't Want To Do It, Isn't It A Pity

Vydavatel: Parlophone

George Harrison ukončil svoji pozemskou pouť již před drahně lety a vynikající, až po jeho smrti vydané album "Brainwashed" vyšlo v roce 2002. Jelikož (přes spekulace, zda syn Dhani nenajde ještě něco v archivu) se bohužel jednalo o poslední desku v obou významech toho slova, bylo logickým dalším krokem uspořádání reprezentativního výběrového alba. Materiálu pro něj měli kompilátoři dost a dost, na čas si dali také. Bohužel výsledek je poněkud rozpačitý.

Co dělá dobrý výběr dobrým? V první řadě samozřejmě samotný výběr skladeb, dále (zejména jsou-li data původních nahrání písní od sebe hodně vzdálena) kvalitní remastering, informačně hodnotný booklet a výtvarně vydařené balení. "Let It Roll" bez výhrad splňuje jen dvě z těchto čtyř podmínek, a to bohužel ty dvě méně důležité: Booklet na křídovém papíře s mnoha střízlivými, překrásnými fotkami oku lahodí převelice, a zvuk je jedním slovem fantastický! Však se o remastering postaral Giles Martin, jenž svůj um a talent zděděný po otci prokázal již na výtečné beatlesácké šílenosti "Love". Ne, na počítači ani v MP3 přehrávači to jistě nedoceníte, ale pokud si obstaráte tu archaickou podivnou věc zvanou cédéčko a pustíte-li jej na slušné aparatuře a pořádných bednách, bude si vaše sluchové ústrojí chrochtat blahem.

Horší už je to s obsahovou stránkou, a to jak bookletu, tak alba samotného. V knížečce si sice počtete v dojemném (v dobrém slova smyslu) vzpomínání Warrena Zanese na Georgovu sólovou kariéru, o písních samotných se po hříchu ale nedozvíte nic víc, než kdo je autorem a kdo majitelem práv na jednotlivé nahrávky. Chybí datace vzniku i názvy alb, ze kterých skladby pocházejí, či jakékoli další informace.

A samotný výběr jako takový? Už když jsem se dozvěděl, že album bude pojato jako jednodiskové, bylo mi jasné, že to bude problém, neb ukázat Harrisonovu kariéru na pouhých devatenácti písních znamená mnoho podstatného vynechat. Zásadní byla také otázka, jak se postavit k Georgovým šlágrům napsaným pro The Beatles. Šalamounské rozhodnutí použít koncertní nahrávku "Concert For Bangladesh" nejeví se příliš šťastným hlavně proto, že na onom vystoupení zazněly jen tři beatlesovské songy. "Let It Roll" tak sice období The Beatles neopomíjí zcela, chybí zde ale tak zásadní kousky jako "Taxman", "If I Needed Someone", "I Me Mine", "Within You, Without You" nebo "I Want To Tell You". Navíc - pokud tedy výběr neměl obsahovat jen Georgovy sólové počiny - kde je nějaký zástupce alb superskupiny Travelling Wilburys? A ani ta sólová část tvorby zde není ukázána dostatečně. Vždy někomu něco na každém výběru chybí, ale pominout "Wah Wah", "Crackerbox Palace", "Cloud 9" ,"Not Guilty" nebo "Beware Of Darkness" považuji za velké chyby.

"Let It Roll" mělo zkrátka dle mého názoru být dvojalbem naplněným až po okraj možné stopáže s bookletem nejen hezkým, ale také plným informací. I tak ale tahle deska plní svůj nejdůležitější úkol - když bude chtít někdo neznalý ochutnat z bohaté Harrisonovy tvorby, půjčím mu jako první k seznámení tuhle placku. A samozřejmě (aby to nevyznělo, jako že si toho snad nejsem vědom) se těch devatenáct nádherných písních s křišťálově pročištěných zvukem moc dobře poslouchá. Jsou to totiž nejen výtečné pecky, ale jsou navíc i projasněny hlubokým duchovním vhledem svého hlavního interpreta a (až na dvě výjimky) autora, jaký je v západní rockové hudbě málokdy k nalezení.

• Víceméně souhlas (Simon, 20.08.2009 08:24) Reagovat

  Pěkně napsaná recenze, s jejímž obsahem se víceméně ztotužňuji. Osobně si ale myslím, že výběr je reprezentativní dost. Vzhledem k tomu, že se na první pohled jedná o best-ofku jeho sólové kariéry, tak bych tam ani věci, co napsal pro Beatles, neočekával. A to samé platí i u Traveling Wilburys - pořád to byla kapela, byť složená z výrazných sólistů. 19 skladeb mi tudíž přijde tak akorát. Co si budeme povídat, ty nejzásadnější a nejsilnější autorské věci zplodil George během členství v Beatles a ačkoli jeho sólová dráha trvala více než dvakrát déle, nebyla příliš plodná (např. ve srovnání s McCartneym) a hlavně trpěla kolísavou kvalitou od vynikajících songů až po "lepší" průměr. Dle mého názoru na tomhle výběru žádná z té první kategorie nechybí.
  
  

• Pouze sólová tvorba (OHNOTHIMAGEN, 09.09.2009 10:26) Reagovat

  Nechápu, proč by na Georgeově best-ofce měly být zahrnuty skladby nahrané v období s Beatles. Koncertní verze jsou logičtější, protože Koncert pro Bangladéš neměl s Beatles nic společného a konal se v srpnu 1971.
  Ostatně sám Harrison byl velmi vzteklý, když na The Best of George Harrison, vydané roku 1976, kompilátoři nacpali právě i skladby nahrané s Beatles. Byl naštvaný oprávněně: ani na Lennonově Shaved Fish, Ringově Starrstruck a později Wings Greatest nebyla žádná skladba ze společného období.
  
  

  • Re: Pouze sólová tvorba (Michal Koch, 09.09.2009 10:33) Reagovat

    Budiž, ale pak tam neměla být žádná skladba Beatles - argument, že Concert for Bangladesh nemá s Beatles nic společného je poněkud přitažený za vlasy. Here Comes the Sun prostě je skladba Beatles, ať je hraná kdykoliv, kdekoliv a kýmkoliv. Takže proto tvrdím: buď vynechat Georgovu tvorbu pro Beatles úplně, nebo se jí věnovat - taky úplně. Toť vše. Mimochodem: příklad s "Wings Greatest" je malinko mimo, Wings byla regulérní kapela, i Paul se k tomu dodnes tak staví.
    
    

    • Re: Pouze sólová tvorba (OHNOTHIMAGEN, 01.11.2009 19:27) Reagovat

      Koncert pro Bangladéš NEMÁ, NEMĚL A NEBUDE NIKDY MÍT s Beatles nic společného. Byl to nápad Raviho Šankara, který George dotáhl do konce. Ringo byl jen jedním z dalších vystupujících interpretů. McCartney odmítl hned na začátku a Lennon podlehl Yoko, která chtěla vystoupit taky, s čímž George nesouhlasil. Ostatní hudebníci tam jsou povětšinou kvůli své spojitosti s Georgeovou tehdejší sólovou tvorbou (Badfinger, Klaus Voormann, Leon Russell, Eric Clapton i Billy Preston...)
      
      Wings Greatest do těchto výběrů patří. Ale bere-li Paul podle Vašeho názoru Wings jako samostatný subjekt, proč potom je na zmíněném albu Wings Greatest i skladba Another Day (vydaná pod hlavičkou Paul McCartney) a Uncle Albert/Admiral Halsey (vydaná pod hlavičkou Paul & Linda McCartney), čili z doby, kdy žádná skupina Wings neexistovala?
      Na albu Wingspan taky míchá dohromady sólovou tvorbu i Wings.
      
      

• špatný výběr (Jan, 21.10.2009 10:07) Reagovat

  Já si myslím, že Let It Roll je špatný výběr ! Editor sem zařadil vesměs písničky z All Things Must Pass, Cloud Nine a Brainwashed a jako by nic mezi tím nebylo ! Brainwashed zrovna nepovažuji za významné album, nechápu, proč je tu z něj tolik skladeb, ale to je můj problém. Raději si pustím starší best ofky, The Best Of GH a Best Of Dark Horse, které jsou dle mého názoru reprezentativnější. Na Let It Roll mi chybí písně Dark Horse, Bangla Desh a You. Souhlasím s tím, že mělo album vyjít jako dvojalbum, písně Beatles bych tam asi nezařazoval. I na dva disky by bylo z Harrisonovy sólo kariéry co vybírat, věřte mi a každé období po Beatles by bylo zastoupeno hojně.
  
  

8/10

Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze

7/10

Recenze: Dream of the Sun zatím ohledávají terén, s "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" ale debutují slibně Prvotina "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" představuje pražské Dream of the Sun v okamžiku prvního velkého kroku. Cestu si k němu vybudovali pečlivě a očekávání nastavili poměrně vysoko. Jak to celé dopadlo a proč... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2025 08:00 v sekci Recenze

7/10

Video: "Anděl" Karla Kryla v angličtině? Poslechněte si coververzi od německých Death In Rome Death In Rome je německý hudební projekt, který si na neofolkové a alternativní scéně získal pozornost svou jedinečnou estetikou a přístupem k hudbě. Namísto vlastních skladeb se kapela zaměřuje na reinterpretace známých popových... čtěte zde

Vydáno: 27.12.2025 16:00 v sekci Audio / Video | Video

8/10

Video: Písnička o břidlici, video o naději. Petr Uvira představuje projekt Krojeny skladbou "Zlatá". Pusťte si ji v premiéře Kytaristu Petra Uviru jste mohli zahlédnout v doprovodné kapele Marie Puttnerové, v řadách prakticky spících Ladě i v afrojazzových Heimat. Nyní zkušený muzikant a producent míří do sólových vod a stojí na začátku cesty se svým... čtěte zde

Vydáno: 27.12.2025 10:00 v sekci Audio / Video | Video

9/10

Hudba v tisku: Nebývalý ponor do duše Roberta Křesťana. Knižní rozhovor "Psát texty mě bolí" se stal i hudebníkovou poctou Robert Křesťan patří na domácí scéně k nepřehlédnutelným osobnostem. Textař, muzikant, překladatel, lídr nezařaditelné formace Druhá tráva - a taky člověk v mnoha ohledech uzavřený a tajemný. Do jeho života se... čtěte zde

Vydáno: 26.12.2025 12:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku