---

Nemám rád cokoliv, co zavání jménem Wham! a nebýt desky "Listen Without Prejudice Vol. 1", možná bych ani nikdy George Michaela nezačal poslouchat. Pak však natočil "Older", na kterém ukázal svou melancholickou, temnou a smutnou stránku osobnosti bez jakéhokoliv přebytečného obalu. Nově zde odhalil i vlastní cit pro jazzový feeling a odlišné hudební postupy, než které u něj byly dříve patrné. K prázdninám patří lásky a k nim bohužel i rozchody. Po jednom dost depresivně vygradovaném odloučení od milované polovičky, shodou okolností se to odehrálo uprostřed léta, mi právě tato deska nečekaně pomohla. George Michael na ní usilovně pracoval několik let a chrlí zde bezedné emoce jako na běžícím pásu - ty vás buď kompletně odrovnají (stačí se zaposlouchat do úvodní "Jesus To A Child" nebo úchvatné "You Have Been Loved"), nebo naopak posílí. Dodnes mě mrzí jeho zrušený pražský koncert, ale snad ještě bude nějaká jiná příležitost.

"Jesus To A Child"

---

Není to tak dávno, co jsem přemýšlel o hudbě trochu jinak než obvykle. Uvědomil jsem si totiž, že mě muzika provází převážnou část života. Ba co víc, každou životní etapu, každé období, mám spojené s nějakou deskou. Zpravidla se jedná o album, které jsem v té době poslouchal, nebo se skladby z něj hrály v rádiu. Simona Salvatoriho, nosný pilíř seskupení Spiritual Front, bychom však v českém rozhlasovém éteru hledali marně. Pravdou však je, že před třemi lety mi dělal společnost po celé léto. Jestli si dobře vzpomínám, vlastně ještě déle. Svým recitativem nasáklým dekadencí a obdivem k zvrhlým sexuálním praktikám dodal těm letním měsícům na smyslnosti, možná až osudovosti. Přímočarými písněmi, místy až překvapivě hitovými, mě doslova uhranul. Zatímco přátelé kolem prožívali letní vzplanutí, která pohasínala ve chvíli, kdy ze stromů spadly první zežloutlé listy, můj zápal pro Spiritual Front pokračoval dál. A vlastně trvá dodnes.

"Bastard Angel"

Soulový retro styl už letí nějaký čas a v poslední době se hodně interpretů hlásí k odkazu Dusty Springfield. Všechny ale předběhla na začátku loňského roku zpěvačka Shelby Lynne, která nazpívala desku s jejími songy a přidala jednu vlastní reminiscenci, od zbytku alba nerozeznatelnou. Přesto není určené ani pro příznivce Duffy a spol. a dokonce ani pro fanoušky country - domovského stylu Shelby Lynne. Oba styly se tu totiž navzájem prolínají a ovlivňují, čímž vznikl žánr zcela nový, který jako by neměl s oběma příliš společného. Původní aranžmá, jemuž dodávaly tvář dechy a smyčce, přetvořila vstříc kytarám a pianu za velmi decentní podpory bicích. Výsledkem je takřka akustická podoba písniček a dokonale intimní atmosféra s velmi, ale opravdu velmi pomalým plynutím. "Just A Little Lovin'" je jedna z těch nahrávek, u které se zpomaluje tepová frekvence až téměř do vytracena. Přiznám se, že od prvního poslechu mě toto CD doslova uchvátilo, neopustilo můj přehrávač a považuji jej za jeden z nejlepších počinů loňského roku.

"Anyone Who Had A Heart (live)"