V prvé řadě jsem zůstal mile překvapen, že CD je zabalené v digipacku. To se u tuzemských punkerů moc nenosí. Na obalu je pak čert, který prostupuje celou nahrávkou. Ovšem do kolen jsem šel při otevření obalu a zjištění, že nahrávka vznikla ve studiu Hacienda a pod zvukem je podepsán Dodo Doležal. V tu chvíli jsem si byl jist, že tohle není obyčejná česká punkeřina. A nemýlil jsem se. Konečně je tady kapela, která má co říct a umí to podat.

Velkou devizou je brilantní zvuk, který naprosto sedí ke kapele a podtrhuje atmosféru alba a vybočuje z punkového klišé, je spíše metalový. Skupina pak nikam nežene a ve své metalovosti má punk více posazený na zadku. Do toho výborné hudební výkony. Nechci spekulovat nad tím, kde všude do kytar zasahoval Dodo Doležal, ale i kdyby... Je to zkrátka dobré, precizní a od toho tu zvukaři a producenti jsou. V každém songu najdete nějakou hudební vychytávku, sólo kytary či baskytary. A to se v našich punkových poměrech hledá skutečně špatně. Hudební celek je opravdu nadprůměrný. Bubeník hraje velmi dobře pro kapelu a nikoliv na sebe, jak bývá občas zvykem, sice občas někde svůj part lehce rozsype, ale zase nejde o nějakou tragédii a normální smrtelník nic nepozná. V závěrečném mixu je pak velmi dobře umístěn, takže neruší ostatní nástroje ani není upozaděn. Stejně jako kdokoliv jiný. Skutečně jeden z nejlepším mixů poslední doby.

Zvláštní kapitolou jsou texty. Funkce šroubu má v sobě zvláštní punkovou beznadějnou poetiku a výpovědní hodnotu o mnoho větší, než je obvyklé u drtivé většiny obdobných souborů. V songu "Asi budu feťák" někdo konečně řekl naplno, že v drogovém kolotoči nesou daleko větší vinu dealeři než samotní narkomani. Stejně tak text vypalovačky "Klín" se snaží říct, že sex je sice dobrý sluha, ale špatný pán. Tady se skutečně střílí textový jed do lidských špatností a ne do politiky, jak bývá dobrým zvykem lidí, kteří občas ani netuší, že máme dvoukomorový parlament. A skutečně se bych se podepsal pod to, že chybou není systém, ale lidská povaha, která jej zneužívá. Stejně tak nese hlavní vinu ten "Kdo podved všechny věřící" a nikoliv oni samotní.

Tohle je pro mne překvapení sezóny. Funkce šroubu (Bandzone.cz) hraje již řadu let, ale nikdy se nedostala do první ligy. Touhle nahrávkou si však podala přihlášku do společnosti, kterou zatím okupují jen stagnující punkové fosílie. A tak jak jsem minulý rok nadával na ostudně vysychající punkový rybník, tak se v něm letos urodilo několik pořádných číratých kaprů, kteří rozhodně ostudu nedělají. A až se ke konci roku bude bilancovat punková scéna letošního roku, tak Funkce šroubu bude rozhodně aspirovat na čelní příčky. Společně s deskou Vnitřního Faktoru jde totiž o nejlepší počiny, které se u nás letos urodily.