The Thermals jsou typickým příkladem toho, čemu jsme na střední říkali jarní kapela a co nás tolik bavilo třeba u raných Green Day (btw tady můžete vidět jejich cover legendární skladby "Basket Case"). Tenkrát nebylo žádné emo, nechtěli jsme se patlat v depresích. Naopak. Potřebovali jsme jednoduché chytlavé a přímočaré, ale ne primitivní skladby. A portlandské punkrockové trio je přesně takové. Jsou svěží, energičtí, dynamičtí. Píší zpěvné melodie, které ještě umocňují častým zdvojováním vokálu nebo chytlavými halekacími částmi.

Aktuální album "Now We Can See" je už čtvrtým kouskem, který od roku 2003 vydali. Prvním na labelu Kill Rock Stars, k němuž přešli od legendárního Sub Popu. Na kapele oceníte hned několik věcí. Mají smysl pro jednoduché tříakordové melodie, jsou přímočaří a naprosto přirození. I když na jejich tvorbě není nic objevného, vůbec to nevadí. The Thermals sázejí na upřímnost a důvěryhodnost (bez problémů jim věříte desku od začátku až do konce) a svěží dravost. Bez nutnosti užití složitých kliček či popově líbivých aranží.

I když jde o pouhopouhý pop punk, a ještě jednou opakuji - nijak revoluční nebo nečekaně objevný, The Thermals přesně vědí, jak na to. Není problém přijít s dobrým a snadno zapamatovatelným hitem (titulní "Now We Can See") nebo se skutečně dravou punkovou věcí pro rozvášněný pogující kotel ("When We Were Alive"). A další nepodbízivou a příjemně odsejpající omáčkou, která díky punkově rozumné stopáži alba nemůže začít nudit.

The Thermals jsou kapelou, která si na nic nehraje. Jsou sympatičtí a naživo i vizuálně zajímaví (ženská a ještě k tomu levačka Kathy Foster na basu působí nesmírně sexy). Aktuálně jsou rozjetí stejně, jako byli Green Day po vydání alba "Dookie". A i když nepíšou dějiny hudby, je neuvěřitelně příjemným odreagováním poslouchat jejich aktuální album. Minimálně na léto 2009 je to ideální volba.

PS: The Thermals zahrají 9. srpna ve strahovském klubu 007. A dá se očekávat, že to bude skutečná jízda.