Klavír, smyčce, dechy a soulový zpěv. Vše v moderním hávu, který to všechno obaluje do cukrové vrstvy popu. Naneštěstí není příliš zábavný, a i když se vám několik písní bude líbit, zbytek alba "Live It Out" nazvete jednoduše nudným. Alainu Clarkovi chybí výraznější tvář, kterou by svým písním vtisknul.
5/10
Alain Clark - Live It Out
Vydáno: 10.08.2009
Celkový čas: 45:50
Skladby: Blow Me Away, This Ain't Gonna Work, Father & Friend, Hold On, Fell In Love, Go There, I Don't Wanna Change The World, Live It Out, She's The One, I Need You, All You Gotta Change, Father & Friend (Radio Edit)
Vydavatel: Warner Music
Ach jo, další album, co ve světě vyšlo v lednu 2007, a k nám se dostává... tradá, v srpnu 2009! A pak že už železná opona padla. Ale za to jistě nemůže
Alain Clark, takže budeme dělat, že se to výsledného hodnocení nedotkne. Jenže co naplat, když zvuk alba a vůbec jeho kontext jsou opravdu zhruba ty necelé tři roky nazpět? Namítnete, že
Clark přece čerpá z nejslavnější éry Motownu, a budete mít pravdu. Ale v době, kdy světu vládla
Amy Winehouse s Michaelem Bublém by "Live It Out" jistě působilo patřičněji.
Michael Bublé je ostatně ten, koho poslech nahrávky evokuje nejvíce. Jenže pouze jako levnější kopii. Holanďan
Clark postrádá charisma, ale i inteligentní texty (singlový duet "Father & Friend" s verši jako:
"Every time I look at you / I see myself I'm so proud of you / For you help make me what I am / A better man," je prostě kuřecí nářez). Album leckdy sklouzne do atmosféry "kulisy". To je asi to nejhorší, co se může začínajícímu umělci stát. "Live It Out" je sice Clarkovým třetím albem, ale prvním, které se snaží vetřít do povědomí západního světa (a východního bloku).
Několik písní je však výborných a nechybí jim ani správný groove, ani nálada. "Hold On" je jako od
Duffy v obleku. Nejvíce hitová "Live It Out" pak reprezentuje Clarkovu nejlepší polohu. Více popovou, s elektrickou kytarou a hammondkami v pozadí a hlavně se snadno zapamatovatelným refrénem, jemuž dodávají šmrnc skvěle zaranžované dechy. Na druhé straně břehu se pak na mělčině v blátě plácá například "I Need You" - píseň absolutně prázdná, a to i přesto, že chce být tím Bublém asi nejvíce z celé desky.
Ještě k tomu přidejme tragický obal s tuctovým bookletem a dojem je minimálně rozpačitý.
Alain Clark sice vše zachraňuje líbivou barvou hlasu, která mi v určité poloze až chorobně připomíná Patricka Monahana z
Train, ale stejně na jazyku zůstává pouze nevýrazná chuť. Takové akvárko, co tvoří pozadí při nedělní kávičce. Pouze dotváří atmosféru, ale jako by nebylo. Nicméně jako předskokan sympatického Kanaďana nebo Jamieho Culluma by
Clark fungoval.