Tina přichází s třetím řadovým albem nazvaným "Veci sa menia". Otázka tedy je, jestli se opravdu věci mění? Případně jestli nějak moc? Odpověď na první otázku zní: "Ano," na druhou: "Ne".

Jak již naznačila na minulém albu "Chillin", rapu ukazuje tato bývalá "první dáma slovenského hip hopu" vztyčený prostředníček. Lépe se jí dýchá na poli popu a r’n’b, původní pole zůstává i na třetí desce zaorané. Ovšem změnou oproti poslednímu albu je zvolení jednotného sdělovacího jazyka. Tina promlouvá pouze po slovensky, čímž si minimálně u mě získala velké plus. Tím se liší od nekonečné řady rádiových zpěvaček. Hlavně je však slovenština krásně měkká, nezní šroubovaně a její produkci sluší.

Není vůbec těžké si například "Tak aby bolo jasné" představit pět volakou Rihannu. Tina se svým týmem opět poskládala chutnou směsici různých stylů, kdy převládá pop s r’n’b, ale i reggae ("Ťa zjem" je čistá Jamajka, které chybí k dokonalosti už jen ten joint), soul nebo funk. Důležité je, že si i pod tím nánosem stylů ponechává svůj rukopis a zůstává čitelná. Dá se ukázat téměř na jakoukoliv píseň, která by se mohla stát singlem.

Interpreti, co nezůstávají na místě, ale překvapují, většinou mají co říct. Tak je to i s Tinou, protože snad jen ona si dokáže vypůjčit skladbu "Mám chuť na niečo chladené" od nejhorší kapely na světě (které chybělo snad všechno kromě elánu) a přetransformovat ji do přitažlivě bezstarostné letní písničky.

V písni "Noviny" Tina jistě upřímně a z celého srdce kritizuje bulvární plátky a zároveň zpívá, že je jen negativ na fotkách. Pro bulvár možná. Pro svět hudby je však vynikající a originální zpěvačkou s přesahem. Ale také jí to chvíli trvalo, než se z onoho negativu ("Tina"), přes solidně kolorované obrázky ("Chillin"), dostala až k nádherně barevným fotkám ("Veci sa menia"). Teď jen nevím, jak v té řadě pokračovat dál. Možná Tina vymyslí barvu, kterou ještě nikdo neviděl...