Těžko uvěřitelný folk ze Vsetína

Za tři roky staré debutové album "To se to hraje" dostali cenu Anděl 2006 od Akademie populární hudby v kategorii Folk & country. Teď přicházejí s pokračováním "Přituhuje". Jsou Žamboši těmi správnými následníky bohaté a rozmanité české folkové tradice?

5/10

Žamboši - Přituhuje

Vydáno: 11.5.2009
Celkový čas: 49:04

Skladby: Dřevorubecká, Jutkinovi, S_p_a_m_p_a_p_a_m, Duše v Ní, Joe z Ikarie, V koncích, Chemická, Odkolébavka, Rytířská, O ohních trávě a milencích, Svobodě, V podchodu

Vydavatel: Indies Happy Trails Records

Pocházejí ze Vsetína. Dobře hrají, mají svou jasně čitelnou tvář, i když mohou vzdáleně připomínat Redla, Janouška či Bokomaru. Manželé Žambochovi a Jiří Nedavaška tvoří kapelu Žamboši a právě se hlásí o slovo svou druhou deskou "Přituhuje". Deskou, která už grafickým pojetím jasně dává najevo, že navazuje na album předchozí, s materiálem, s nímž mám stejný problém jako před lety.

Kapele totiž ve většině písní nevěřím. Ani v těch vážných a hlubokých skladbách, ani v těch odlehčených a ironizujících. Žamboši mají bohužel neuvěřitelnou schopnost přehrávat, kde se jen dá. Ve spojení zpěvu s textem se pak dostáváte k přehnanému patosu, kdy písně, které měly působit hluboce, vyvolávají nechtěný smích na tváři. Chybí jim uvěřitelnost, přirozenost a lehkost, to, čím tak dobře disponují Cohen, Plíhal, Linhart nebo Devítka. Namísto toho jsou strojené, umělé a značně nevěrohodné.

A je to škoda. Hudba Žambochů je totiž silně nadprůměrná a nápaditě pestrá. Bezpečně se pohybují po klasických folkových cestách, ale nebojí se vydat jakýmkoli jiným směrem. Kapele nedělá problém vhodně se obohatit z těchto svých výletů a příjemně a pestře aranžovat různé lahodně znějící nástroje (saxofon, flétna, smyčcový kvartet, piáno, akordeon a mnoho dalších) tak, aby to, narozdíl od textově-zpívané stránky, nepůsobilo strojeně nebo pateticky.

A tak, i když dokáží parádně vygradovat píseň ("Joe z Ikarie"), jsou schopní vás strhnout a dramaticky měnit náladu uprostřed skladby a zvýraznit důležité místo (jinak neuvěřitelný kýč "Dřevorubecká"), nebo pěkně jemně nastolit až posvátnou atmosféru ("Odkolébavka"), dokonce být i příjemně civilní a bez přehrávání ("Chemická"), pořád je to málo a ve většině skladeb zůstavají bohužel těžko uvěřitelní. Přirození jak "Normale" od But, zajímaví jak průpovídky Ivy Frühlingové a uvěřitelní jak Gipsy.cz.

• Těžko uvěřitelná těžkouvěřitelnost (Viktor Dořičák, 30.08.2009 14:19) Reagovat

  Novou žamboší desku Přituhuje poslouchám velmi rád. Je to hudba, která asi není na první poslech u mytí nádobí - a to se mi líbí. Žamboch umí texty, které jsou "aktuální" a mají zajímavá témata, významy, obraty a slovní hříčky. Jejich interpretace mne naprosto vzala - konečně někdo, kdo dokáže dát slovu význam, barvu, pocit.... Věřím mu to!! Pro mne je deska Přituhuje ploutví vystrčenou z vody "folku" a baví mě ji poslouchat stále znovu a znovu.
  
  

• Makrorecenze (Jan Bílý, 31.08.2009 23:20) Reagovat

  Mě se to CD taky docela líbí a to folk neposlouchám, takže jestli je tohle folk, tak ho vlastně poslouchám že?... Docela by mě zajímalo, jak by tahle písničkařina dopadla v makrorecenzi, většina lidí z redakce se mi zdá ohledně slova folk plná předsudků, hned se jim vybaví asi Nedvědi, nebo nenaladěná kytara u táboráku... Tahle deska je ale fakt jiné kafe.
  
  

• mám s Žambochama stejný problém... (Jiří Kacíř, 08.01.2010 16:25) Reagovat

  je to dobře zahrané, ale celé to na mě působí tak nějak, jako když dva pionýrští vedoucí zpívají folk...Ale mezi folkaři se to chytá, tak možná všichni chodili do pionýra...
  
  

• recenze těžkouvěřitelné (veronika, 13.04.2011 12:52) Reagovat

  Já folk rozhodně neposlouchám, ba nemám ho asi ani moc ráda, ale tahle deska je prostě kouzelná...je v ní rytmus, energie, myšlenka (kterou si ale každý může vyložit dle svého). Dlouho jsem nic tak dobrého neslyšela, přičemž v porovnání s live koncertem, musím říct, že jsem jen těžko věřila, že můžou být Žamboši ještě lepší!!! Ráda si čtu recenze a sama je i občas píšu, a asi proto si prostě nemůžu odpustit lehké hodnocení této. "Kapele totiž ve většině písní nevěřím. Ani v těch vážných a hlubokých skladbách, ani v těch odlehčených a ironizujících." Nejsem si jistá, že chápu písně a texty Žambochů, ale jsem si jistá, že autor této recenze jim stoprocentně nerozumí, což je kámen úrazu recenze celé. No a jak sama vím, těžko napíšete dobrou recenzi, když nerozumíte tématu.
  
  

8/10

Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze

7/10

Recenze: Dream of the Sun zatím ohledávají terén, s "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" ale debutují slibně Prvotina "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" představuje pražské Dream of the Sun v okamžiku prvního velkého kroku. Cestu si k němu vybudovali pečlivě a očekávání nastavili poměrně vysoko. Jak to celé dopadlo a proč... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2025 08:00 v sekci Recenze

7/10

Video: "Anděl" Karla Kryla v angličtině? Poslechněte si coververzi od německých Death In Rome Death In Rome je německý hudební projekt, který si na neofolkové a alternativní scéně získal pozornost svou jedinečnou estetikou a přístupem k hudbě. Namísto vlastních skladeb se kapela zaměřuje na reinterpretace známých popových... čtěte zde

Vydáno: 27.12.2025 16:00 v sekci Audio / Video | Video

8/10

Video: Písnička o břidlici, video o naději. Petr Uvira představuje projekt Krojeny skladbou "Zlatá". Pusťte si ji v premiéře Kytaristu Petra Uviru jste mohli zahlédnout v doprovodné kapele Marie Puttnerové, v řadách prakticky spících Ladě i v afrojazzových Heimat. Nyní zkušený muzikant a producent míří do sólových vod a stojí na začátku cesty se svým... čtěte zde

Vydáno: 27.12.2025 10:00 v sekci Audio / Video | Video

9/10

Hudba v tisku: Nebývalý ponor do duše Roberta Křesťana. Knižní rozhovor "Psát texty mě bolí" se stal i hudebníkovou poctou Robert Křesťan patří na domácí scéně k nepřehlédnutelným osobnostem. Textař, muzikant, překladatel, lídr nezařaditelné formace Druhá tráva - a taky člověk v mnoha ohledech uzavřený a tajemný. Do jeho života se... čtěte zde

Vydáno: 26.12.2025 12:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku