K Jiřímu Kornovi chovám velkou úctu hned z několika důvodů. Jako vůdčí osobnosti a baskytaristovi rockového tria Rebels se mu klaním, jako stepaře či tanečníka jej uznávám převelice, jako pěvce popových šlágrů jej beru. Vždyť taková "Yvetta", "Miss Moskva" nebo "Karel nese asi čaj" jsou hity jak víno. Vlastně chápu i jeho angažmá v každém druhém muzikálu, který se u nás hraje - uživit se jako hudebník není v naší malé zemi nic jednoduchého. Ale proč poslouchat výběr z jeho muzikálových čísel doplněný o dvě filmové písničky? Inu možná proto, aby se člověk poučil o tom, jak špatné muzikály se u nás hrají.

Není-li to z výše uvedeného zcela patrno, pak tedy zdůrazňuji: za to, že tato deska je v kuse prakticky k neuposlouchání, ani v nejmenším nemůže Jiří Korn. Díky specifickému zabarvení jeho hlasu je poměrně logické, že v muzikálech dostává role sice důležité, nikoliv však hlavní, tudíž většinou děj svým partem glosuje či všelijak posouvá dál. A zde se odhaluje naplno smutná pravda o většině muzikálů uváděných v českých divadlech: jsou postaveny na jedné či dvou jakž takž vydařených melodiích, které se vnutí přes rádia posluchačstvu, a to pak stádně lupení kupuje, neb slyšelo píseň šestaosmdesátkrát u Impulsových a hraje v tom TA a TEN (dosaď, čtenáři milý, kteroukoli rádobycelebritu z titulních stran bulváru). Avšak krom zmíněných dvou melodií jsou tyto muzikály snůškou cimrmanovských přemostění, výplní až vycpávek. Jelikož Jiří Korn (jak již řečeno) nezpívá role hlavní, jeho party nikdy nepatří mezi ty maximálně dva napadnuté, a při jejich poslechu je tak prvek očekávání se železnou pravidelností střídán prvkem zklamání. Není každý Andrew Lloyd Webber, aby i ta poslední melodie v muzikálu zaznivší měla jiskru, nápad a skvělou orchestraci. Na tomto albu zaznamenané Kornovy výstupy v dílech Karla Svobody, Dana Landy nebo Borise Urbánka to dokazují.

Dvě výtečné písně na závěr (z komedie "Anděl s ďáblem v těle" a z pohádky "Honza málem králem") bohužel již mnoho zachránit nestihnou. Přes tvrzení Josefa Vlčka v chudičkém bookletu o tom, kterak se Jiří Korn "...v nejlepších momentech dotkl herecké a zpěvácké dokonalosti..." (to není sleeve note, ale reklama na prací prostředek) je smutným faktem, že toto CD má hodnotu jenom jako důkaz mizérie českého muzikálu. A do třetice opakuji, že to není vina Jiřího Korna.