Karel Kryl emigroval z Československa 9. září 1969. Někdy předtím, patrně v počátku roku, odehrál jeden ze svých koncertů, který neznámý amatér monofonně zaznamenal na magnetofonovou pásku. Ten záznam léta koloval mezi lidmi a teď si, v rekonstruované a remasterované podobě, nalezl cestu k široké veřejnosti.

A je to konečně opět nahrávka, kterou má smysl se detailněji zabývat - na rozdíl od předchozích, účelově vydávaných kompilací. Koncertní záznam, jenž bohužel není úplný (s jeho nejistou a zamlženou historií se můžete seznámit v informačně velmi dobře vybaveném bookletu), není sice po zvukové stránce dokonalý, na jeho podobu si ale nejpozději u třetí skladby zvyknete, takže velmi omezený bootlegový zvuk nemůže působit rušivě, ale naopak zajímavě. Autenticky.

Kryl během koncertu nešetří mluveným slovem, prokládá své vážné texty nejrůznějšími socialistickými popěvky, včetně písně pro spartakiádní cvičence. V premiéře zpívá - ještě z papíru s textem - "Marata ve vaně", na němž je zajímavé sledovat, jak se během pár měsíců změní z této neučesané a statické verze bez opakování závěrečných veršů ve svou klasickou podobu. Tu na albu také nalezneme, mezi bonusy ve verzi z "Návštěvního dne Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna" ze stejného roku.

A nejen díky podobným jinakostem jde o velmi cenný studijní materiál pro ty, kteří chtějí znát věci v souvislostech. Kryl je naprosto přirozený, písničky vybírá evidentně nahodile. Má dar vynášet svá moudra, zpívat své silné texty a vytvářet si přirozenou úctu ke své osobě. Působí sebejistě, s pevným hlasem, přesto velmi citlivě a zranitelně.

Kryl byl charismatický člověk. Nebál se říct svůj názor, přesto kouzlil se slovy a své protestsongy balil do básnických obratů. Album "Živě v Československu 1969" je hlavně důležitým dokumentem doby. Ukázkou, jak silné byly jeho koncerty, i důkazem, že je stále dost zajímavého materiálu, který má smysl vytahovat z archivu.