Maminka Ronana Keatinga už bude skladby poslouchat někde jinde... Marie Keating zemřela v roce 1998 na rakovinu prsu. Deset let po její smrti se její syn rozhodl, že dva dny před Vánoci nažene muzikanty do studia a natočí deset kousků (z devadesáti procent coververzí). Poslední písnička "This Is Your Song" je jeho vlastní a vyšla na počátku jeho kariéry jako b-strana singlu "When You Say Nothing At All".

Co se týče oněch coververzí, je to opravdu pestrá skvadra. "Time After Time" Cyndi Lauper asi není třeba představovat. Druhá "Make You Feel My Love" je sice písnička Boba Dylana, ale předlohou byla jednoznačně verze Gartha Brookse. S hudbou Joni Mitchell se ztotožňovala řada žen na ostrovech, a tak nechybí ani tady, reprezentovaná "Both Sides Now". Když spustí první tóny "Vincenta" Dona McLeana, vybaví se nám Čechům spíše verze Pavla Bobka.

"Carrickfergus" naopak spíše znát nebudeme, je to na albu jediná irská lidovka. Je jen škoda, že ji Ronan nenazpíval v originále a použil anglický text. Druhou polovinu otevírá "I Believe I Can Fly" R Kellyho a jestli se sem něco nehodilo, pak je to právě tahle písnička. "Mama's Arms" z pera Jashua Kadisona je zase přesný opak, stejně tak jako folková "Wild Mountain Thyne", kterou už také přezpíval kdekdo. Coververze pak uzavírá Elvis Presley, respektive jeho velký hit "Suspicious Minds".

"Songs For My Mother" je typický Ronan Keating - nic extra objevného, zkrátka slušný pop s výbornými, v tomto případě časem ověřenými melodiemi, skvěle zazpívaný hlasem, který jen tak nezaměníte, a s trochou irských motivů. Atmosféru hodně ruší typicky popové melodie jako zmíněná "I Believe I Can Fly", "Time After Time" a malinko i "Suspicious Minds". Měla-li být "Songs For My Mother" víc než jen dobrou deskou, kterou bezesporu je, bylo by třeba poupravit výběr písniček nebo zmíněné převést do folkového ladění a především by byla potřeba větší odvaha v produkci a aranžmá. Dokáži si živě představit spíše akustické pojetí, bez sborů, kde dostanou větší prostor jednotlivé nástroje, které jsou tu hodně upozaděné. Stačilo opravdu málo (některé písničky k tomu totiž mají náběh) a mohla to být velmi intimní nahrávka s hlubokým osobním podtextem. Škoda téhle promarněné příležitosti.