Hřebíky byly od samého počátku koncipovány jako kapela jednoho muže - všechno podstatné se točilo kolem Reznora. On rozhodoval. Možná i proto v polovině devadesátých let založil projekt Tapeworm, kde kromě něj figurovali ještě například Danny Lohner nebo Charlie Clouser, tedy koncertní členové Nine Inch Nails. Jednalo se vlastně o "demokratickou" podobu NIN. Idea byla jasná: všichni rozhodují o všem, slovo každého má stejnou váhu jako slovo toho druhého. No, mysleli to krásně... jenže za téměř desetiletou existenci Tapeworm nevydali jedinou nahrávku. Reznor asi holt potřebuje mít hlavní slovo, pak to odsýpá.

Svoji cestu začal poněkud překvapivě coby jazzový hudebník. Táhlo ho to ale k elektronické hudbě - první příležitost se mu naskytla s kapelou The Klikz. Hráli hlavně vykradené hity slavnějších kolegů, ty na školních mejdanech zabíraly nejlépe. Ve své první skupině se ale Reznor dlouho neohřál, stejně jako v těch dalších: na konci osmdesátých let tančil svět v rytmu new wave, a stejně tak i Reznor se na nějaký čas nechal novou vlnou unášet. Vystřídal několik souborů, vesměs se věnujících elektronickému popu. Jak se však blížila devátá dekáda, Reznora zajímalo čím dál víc, co se děje v jiných hudebních sférách, a to těch nepoměrně tvrdších. Propadl nekompromisnímu elektronickému zvuku, především tomu, který razili hlukoví teroristé Skinny Puppy. A někdy v té době se coby zaměstnanec nahrávacího studia seznámil s Alem Jourgensenem, hlavní postavou šílenců z Ministry.

Díra v hlavě
Projekt 1000 Homo DJ's. Co se dalo očekávat od kapely, která na svůj název přišla krátce po jedné z mnoha barových potyček? Hádáte správně: psychopatická vystoupení a vulgaritou překypující texty. Do zlatého fondu světové hudby soubor přispěl obskurní předělávkou slavné "Da Ya Think I'm Sexy" v podání Roda Stewarta. Zestárlý lamač ženských srdcí z ní má zřejmě noční můry ještě dnes.

Reznor tehdy ale nabyl dojmu, že zkušeností a vlastního materiálu už nasbíral dostatek a že je načase dát o sobě jaksepatří vědět. Pod názvem Nine Inch Nails v prosinci 1989 vydal album "Pretty Hate Machine." Vůbec poprvé tak nechal okolní svět nahlédnout do svého nitra. Že se nejednalo o dívání zrovna veselé, svědčí text úvodní skladby "Head Like A Hole": "Head like a hole / black as your soul / I'd rather die / than give you control." Mimochodem, vůbec poprvé v historii se vzhledem k vysokým prodejním číslům mohlo alternativní album honosit přízviskem platinové.

Ačkoliv měl se svými Devítipalcovými hřebíky práce až nad hlavu, udělal si čas a na chvíli si odskočil do superskupiny Pigface. Málokteré hudební těleso naplňuje význam toho označení právě jako toto. Parta, ve které se za dobu její existence vystřídaly desítky významných postav hudebního světa, stála od svého vzniku na myšlence stále se měnící sestavy. Takže za téměř dvacet let působení kapelou prošli například Al Jourgensen (Ministry), Nivek Ogre (Skinny Puppy), Jello Biafra (Dead Kennedys) nebo FM Einheit (Einstürzende Neubauten).

Patrně druhou nejviditelnější aktivitou Trenta Reznora byla jeho spolupráce s Marilynem Mansonem. S ním se Reznor dal dohromady ještě před vydáním jeho debutového "Portrait Of An American Family" a okamžitě souhlasil, že desku zprodukuje. Spolupráce časem přerostla v přátelství utužované společnými koncerty a hromadami drog. V okamžiku, kdy však Mansonova hvězda začala strmě stoupat, přestali si oba protagonisté rozumět a šli každý svojí cestou. Přátelství vzalo záhy za své. "Trent byl jako můj bratr, kterého jsem nikdy neměl," řekl k tomu později Manson. Ať je dnes situace jakákoliv, jedno je jisté: nebýt Reznora, Marilyn Manson by se patrně nikdy nedostal na výsluní, na němž se už několik let vyhřívá.

Reznor sám sebe několikrát označil za velkého fanouška Davida Bowieho a byl to právě Bowie, kdo mu poskytl zdroj inspirace při nahrávání "The Downward Spiral", jednoho z nejdůležitějších alb deváté dekády minulého století. Ostatně to je frontman Nine Inch Nails, kdo slavného hudebního chameleóna v klipu k Bowieho písni "I'm Afraid Of Americans" prohání ulicemi New Yorku. Za pozornost jistě stojí i záznam ze společného vystoupení, kde si srdceryvnou "Hurt" spolu vystřihli jako duet. Tu samou skladbu o mnoho let později přezpíval a zařadil na své coverové album také Johnny Cash.

Počítačový maniak
O poznání méně výrazná byla spolupráce s Robem Halfordem. Heavymetalový matador na čas opustil řady okovaných Judas Priest a pocítil nezměrnou potřebu překročit hranice žánru, který ho proslavil. Tím, kdo mu k tomu měl dopomoci, byl právě Reznor. Výsledkem bylo album "Voyeurs" a projekt Two. Reznor po čase na jeho adresu řekl: "Omlouvám se za vypuštění téhle ohavnosti do světa. Two už nikdy nebude distribuováno ani prodáváno v obchodech." Dnes se k tomuto počinu nikdo ze zúčastněných raději nehlásí...

Vzpomínám si, jak se v minulé dekádě mezi fanoušky, zpravidla u piva, diskutovalo, proč mají Nine Inch Nails takové prodlevy mezi deskami. Někdo to přisuzoval Reznorově závislosti na drogách, někdo neustálému koncertování. Kdosi jako důvod uvedl také závislost na PC hrách. Reznor se svojí láskou k počítačům nikdy netajil. Říkalo se, že hrál hlavně po koncertech. Takže žádné překvapení, že klasické střílečky "Quake" nebo "Doom 3" vděčí za svoje jedinečné atmosféry právě tomuhle podivínovi z Pensylvánie. Ostatně v prvně jmenované figuruje zbraň hřebíkomet, jehož munice byla označena logem až příliš nápadně připomínajícím NIN.

Trent Reznor měl už od dětství také blízko k divadlu, vystupoval v něm už na střední škole. Možná tehdy v něm zakořenila láska k herectví a později se promítla do jeho vztahu k filmům. Ke spolupráci na prvním soundtracku ho nepřizval nikdo menší než Oliver Stone - právě natáčel "Takové normální zabijáky" a pár skladeb od Nine Inch Nails do celkového konceptu dokonale zapadalo. O několik let později svojí hudbou přispěl i neméně slavnému Davidu Lynchovi. Jím chystaný opus "Lost Haighway" nabízel ideální prostor pro umělce Reznorova střihu - do té doby nevydaná "The Perfect Drug" završila plejádu slovutných interpretů, na kompilaci se objevili například David Bowie nebo němečtí Rammstein.