Když se porozhlédnete po české punkové scéně, najdete zde mnoho kapel, které se snaží o jiný sound. Jenže 95 % z nich na to nemá, a tak na vrcholu veškerého snažení doposud byli Clou, kterým se povedlo zlomit ono české hudební prokletí. Zněli totiž jako zahraniční kapela. Anyway se to také celkem dařilo, ale až nová deska dýchá tou správnou atmosférou Ameriky. Vyprahlá texaská poušť, lehce zrezivělé auto a láhev whisky. To se mi vybavilo při poslechu tohoto počinu, který produkoval ex-basák Sunshine Amák.

Garážový rock se stal fenoménem a poslední dobou se k němu začíná vracet dost kapel. Ve spojení s punkem a občasnými výlety k americkému country to pak Anyway moc sluší. Je to řádně špinavá a dravá nahrávka, která s jakoukoliv uhlazeností nemá nic společného. V dobách nedávných, kdy nejvyšším požadavkem byl brilantní a čistý zvuk, by šlo o neskutečný propadák, jenže dnes frčí zvukové retro a všemožné šramocení je zkrátka dobré.

Anyway se s hraním pak rozhodně nemažou a ta nespoutaná dravá energie se na nahrávku přenesla v neuvěřitelné míře. Bicí jsou řádně řízné, kytary správně tlačí a zpěv je více než obstojný, léta praxe se prostě nezapřou. Songy jako "Riot" nebo "Wicked Game" jsou pecky od začátku do konce a valí se neuvěřitelným způsobem vpřed. Zpomalení v "Mad In The Rain" pak působí jako příjemné osvěžení před mohutným finálním tahem "FYI" a "Stories Of The Dead", není co řešit, tohle zkrátka jede.

Občas jsem sice musel váhat, jestli nahrávku označit za monotónní nebo kompaktní, ale druhá možnost je nakonec správně. "Burden" je deska, kterou si kapela říká o ještě větší šanci, než se jí dostávalo doposud. Nechci skupinu nijak obviňovat z trendovosti, ale Anyway (Bandzone.cz) se zkrátka trefili do černého a uspokojují potřeby fanoušků. Co víc dodat?