V devadesátých letech mělo Švédsko svého mistra v oboru popu a eurodance, říkal si Denniz Pop a udělal mnoho dobrého pro Dr. Albana, Ace Of Base, E-Type nebo Robyn. S posledně jmenovanou má producent, bubeník a člen kapely The Meat Boys Andreas Kleerup hodně společného, dohromady totiž ukuchtili megahit "With Every Heartbeat", ten nechybí na její desce "Robyn". Prvotina "Kleerup" v jeho domovině vyšla již loni a letos v pozměněné verzi doputovala i do zbytku Evropy.

Mezitím Kleerup mimo jiné stihl vypustit épéčko "Hello Holla", z něhož na albu figuruje instrumentálka "Iris". Potom pro Cyndi Lauper napsal písničku "Lay Me Down", ta má své místo na výtečné "Bring Ya To The Brink", ale oproti původnímu provedení se zde postrádá spolupráce s Neneh Cherry "Forever".

Andreas snadno a rychle odhalil hitovou formuli, která zaujme a chytne. Vyšel z prostého odhadu toho, co poslední dobou třeba dělají i Röyksopp. V maximální míře totiž využívá možností elektroniky, poskládaných soft rytmů (zmíněná "Iris" svou strukturou připomene slavnou "Crockett's Theme" Jana Hammera) a to vše rozmělnil do striktních popových mantinelů. "With Every Heartbeat", "Until We Bleed" s Lykke Li nebo "Longing For Lullabies" s Titiyo jsou jasné hity, které tady nejsou zcela osamocené.

Kleerup však nedotáhl tok nápadů a originality až do konce a v druhé půlce se již začíná opakovat. Důkazem toho může být i fakt, že "Thank You For Nothing" je téměř identická svému nástupci nebo předchůdci (těžko odhadovat, co vzniklo dříve) "Lay Me Down", tu však věnoval Cyndi Lauper.

Andreas vytvořil zvuk, díky němuž jej jasně rozpoznáte, a s několika jasnými hitovkami dokáže oslovit mnoho popových fans. "Kleerup" však místy sklouzává do monotónnosti (stačilo by však vypustit pár kompozic).