Ta nová Lene je taková divná

Za svoji více jak desetiletou kariéru Lene Marlin natočila ledacos - debut, ze kterého se hrají písničky v rádiích dodnes, neskutečně senzitivní, depresivní a přitom skvělé "Another Day" a hned na to kontrovala pohodovým popovým počinem. Nicméně její čtvrtá deska "Twist The Truth" je taková... divná.

9/10

Lene Marlin - Twist The Truth

Vydáno: 11.5.2009
Celkový čas: 41:45

Skladby: Everything's Good, Come Home, Here We Are, Story Of A Life, You Could Have, I'll Follow, Learned From Mistakes, Have I Ever Told You, Do You Remember, You Will Cry No More

Vydavatel: Parlophone

Kudy se má vyvíjet hudební styl, kterému říkáme pop, určují momentálně dvě vedoucí skupiny zpěvaček - britská a skandinávská. Zatímco první jmenovaná na to jde především přes retro, Robyn a Lykke Li si pohrávají s elektroniku a taneční hudbu. Ani do jedné skupiny ale nezapadá Lene Marlin s novou deskou "Twist The Truth". Hned na začátek předešlu, že ono divná z úvodu se tu pojí s přízviskem výborná.

Kdo slyšel první singl "Here We Are", chytlavou melancholickou písničku, musel nabýt pocitu, že se Lene vrací k albu "Another Day", ale to jsou jen takové mimikry. V podstatě celé album je jiné. Pop se tu proplétá s několika styly v nejrůznějším naladění. Hodně se blíží k folku a písničkářství a občas se jakoby s ničeho nic v jinak popové melodii vyloupne střípek country v podobě charakteristické kytarové linky či názvuk táhlého dobra. Tu a tam Lene nakoukne do pokoje s cedulkou jazz. Naprostým překvapením ovšem je "Have I Ever Told You", kde se v jedné písničce potkaly dechy s banjem orientálního stylu a jemnými beaty. Těžko to popsat, ale zní to, jako kdyby Kryštof jamoval s japonskými umělci do mělkého elektronického základu.

"Have I Ever Told You" je ale jen vrcholek žánrového čarování Lene Marlin a producenta Even "Magnet" Johansena s aranžmá různých nástrojů. "Twist The Truth" je jinak hodně akustická. Často vedle sebe zní pouze dva nástroje. Zřejmě nejčastěji se v jednom dialogu potkává kytara s houslemi, ale pak přijde na "I'll Follow", kde drobné vybrnkávání doplňují v pozadí táhlé záchvěvy žesťů. Roztodivná aranžmá a míchání stylu vyvrcholí na konci desky v "You Will Cry No More", kdy se k vysokým tónům klavíru přidá vedle zpěvu samotné Lene Marlin ještě rytmické podupávání a ve finále i gospelový sbor. Kdo by čekal kořeny černošské hudby v podání blonďaté seveřanky?

Asi si myslíte, že "Twist The Truth" musí být šílený pelmel. Je i není. Svým stylovým složením určitě, ale to jej naprosto odlišuje snad od veškeré momentální produkce. Důležité je, že tyto styly jsou jako sklíčka zasazená do krásné mozaiky. Tím, co tato sklíčka tak perfektně skládá, je její skladatelský rukopis čišící z každé sloky, z každého refrénu. Její cit pro melodii je zkrátka geniální a po čtvrtém CD stále platí, že jsem od ní neslyšel špatnou písničku. Obdivuhodné navíc je, že se albu vyhnula přeprodukovanost - obraz jako celek zní naprosto kompaktně, na čemž má zásluhu především krystalicky mrazivý zpěv zpěvačky samotné překlenující všechny výstřelky.

Lene Marlin se po čase a drobné oklice vrátila k tomu, co ji sedí nejlépe - intimní hudbě plné emocí. Tentokrát je v ní obojího o špetku míň než na "Another Day", ale to dovažuje velkou dávkou originality a invence, což posunuje Lene Marlin o notný kus dopředu. Je velká škoda, že se o "Twist The Truth" tak málo píše, protože má podobný potenciál udávat směr jako třeba poslední počin Robyn. Ač jsou jejich desky neporovnatelné a příznivci těžko naleznou zálibu v hudbě té druhé, obě přináší do popu něco nového.

• Asi najslabšie CD, ale aj tak dobré (johny013, 25.05.2009 14:41) Reagovat

  Podľa mňa je toto CD najslabšie.....zatiaľ ma tak nechytilo ako ostatné po prvom počutí, aj keď je tam zopár pesničiek ktoré mám rád....ale podľa mňa najlepšie CD je Playing My Game...ale asi so mnou nebudete súhlasiť:-)....na každom CD mám pesničky ktoré mám veľmi rád a aj také, ktoré sú dobré ale občas ich prepnem a tak je to aj na tomto CD. Na Twist The Truth mám najradšej: Learned From Mistakes, Here We Are a Everything's Good...ja by som CD dal tak 7/10. Ale aj tak je to dobré CD :-)
  
  

  • Re: Asi najslabšie CD, ale aj tak dobré (Tomáš Parkan - autor, 25.05.2009 16:46) Reagovat

    Tak debut je jistě výborné album, ale myslím, že její další desky jsou už hudebně trošku dál. Ale je pravda, že Twist The Truth je krapet složitější album a chce jej trošku naposlouchat. Jinak pokud bych měl já nějak seřadit její desky, tak by to vypadalo asi takto:
    1. Another Day
    2. Twist The Truth
    3. Playing My Game
    4. Lost In A Moment
    Je to ale asi tím, že mám raději tu její depresivnější polohu...
    
    

• Jesenný album (BranoZ, 25.05.2009 15:49) Reagovat

  Súhlasím s Johnym013. Mám doma všetky predchádzajúce albumy a po prvom vypočutí ma toto nové CD zaujalo najmenej. Všetky piesne sú stráášne depresívne a zatiaľ sa mi zlievajú do jednej (okrem Here We Are). Neviem čo sa Lene Marlin za posledné roky stalo, kto jej zomrel alebo ju opustil, ale je to veľmi uplakané. Jesenný album. Nič proti, aj na predchádzajúcich albumoch (hlavne Another Day) boli také piesne, ale boli striedané skladbami v pozitívnejšom tóne. Verím, že nového albumu sa dočkáme skôr ako za štyri roky, Lene si zoberie k srdcu pár slov z názvu poslednej sklady (Cry No More) a sklady budú aj veselšie.
  
  

  • Re: Jesenný album (Tomáš Parkan - autor, 25.05.2009 16:40) Reagovat

    Tak to je zvláštní, mně naopak daleko více depresivní jako celek přišlo Another Day. Tam jsem naopak já přemýšlel, co tehdy musela prožít. Ale samozřejmě, že každý tyhle nálady vnímáme jinak...
    
    

    • Re: Jesenný album (BranoZ, 27.05.2009 15:48) Reagovat

      Možno som to vo svojom predchádzajúcom príspevku nevyjadril presne. Opäť som si album vypočul. Nie je to hudba, ktorá zaujme na prvýkrát. Dnes by som dal 6/10 - 7/10. Pre mňa sú skladby príliš v intímnom prevedení. Osobne mám radšej jej intim pop, nie tento intim folk. Niečo v štýle piesní Another Day, You Weren't There, Eyes Closed. Taký „plnší“ zvuk. Ak som písal, že mi chýba viac veselosti, vlastne som nemyslel niečo naozaj rozjuchané, hoci predchádzajúci, trochu nevyrovnaný album mal také momenty, ale viac popovejší prejav. Keď som počul trúbky v skladbe „I'll Follow“ pripomínalo mi to pohreb a nasledujúca skladba „Learned From Mistakes“ cestu z pohrebu domov. Som len komerčne založený poslucháč. Hudobný kritik vie oceniť iné aspekty jej hudby. Neskúšal som si prekladať texty, len hodnotím dojem z hudby a tá ma viac dostala na predošlých albumoch. Melanchólia, ktorá ma nedojíma, ale deprimuje. A to sa považujem za ťažkého melancholika. U mňa divný album vo význame „divný“.
      Pozn. K Lene Marlin som sa dostal vďaka recenzii Another Day na Musicserveri. Vy počul som si a následne aj kúpil. Potom dokúpil prvý album, atď. Nechcel by som, aby Lene dopadla tak, že bude vydávať albumy iba v Nórsku bez povšimnutia hudobného sveta. Mám hudbu Lene Marlin rád. Bojím sa však, že vydať nové CD v tomto štýle je možno komerčná samovražda.
      
      
      

Slyšeli jsme nové album Vladimíra Mišíka "Vteřiny, měsíce a roky". Je to zase krása Když před třemi lety ukončil Vladimír Mišík svou koncertní kariéru, nikdy neřekl, že muziku na hřebík věší definitivně. A tak už hned v září 2021 vydal skvělou desku "Noční obraz". Do úplného muzikantského důchodu se, i... čtěte zde

Vydáno: 26.06.2024 16:15 v sekci Novinky

Nové desky 25/2024 - od Kyga přes Gracie Ambrams po The Used Minulý týden nabídl velmi pestrou mozaiku hudebních novinek. Vedle tanečního Kyga, indiepopové Gracie Ambrams či rockových The Used mezi ně patří countryová pocta Tomu Pettymu nebo alternativní Emilíana Torrini. Hip hop zastupuje... čtěte zde

Vydáno: 26.06.2024 11:30 v sekci Novinky | Nové desky

Naživo: Opavský Slunovrat opět dokázal, že kultura jde dělat i jinak Jedenáctý ročník festivalu Slunovrat, který se po odchodu z Hradce nad Moravicí už potřetí konal v Opavě, nejde popisovat jinak než s nadšením. S láskou a dobrovolnicky připravovaná akce už dávno přerostla své opavské hranice a... čtěte zde

Vydáno: 25.06.2024 19:00 v sekci Naživo

Nejvíc nej: Od rocku přes disco až po dojemné balady aneb Sedm hudebních tváří Roda Stewarta Muž s typicky blonďatou čupřinou, otec osmi dětí s pěti ženami, fotbalový fanoušek (Skotsko, Celtic a Manchester United), sběratel vláčků (modely) a aut (skutečné), ale hlavně velmi úspěšný zpěvák - to vše je Rod Stewart. Než... čtěte zde

Vydáno: 25.06.2024 08:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej

9/10

Recenze: Becky Hill na "Believe Me Now?" skvěle propojuje mainstream s klubovou taneční hudbou Na více či méně úspěšné účastníky talentových soutěží se sice často díváme skrz prsty, z některých se ale vylíhne opravdový talent. Patří mezi ně i britská interpretka Becky Hill. Ta na albové dvojce "Believe Me Now?"... čtěte zde

Vydáno: 24.06.2024 14:30 v sekci Recenze