© Cocotte Minute

Tak jsem zaslechnul, že vám vykradli zkušebnu?

Úplný pako to bylo. Půlka těch věcí byla vyhozená na smeťáku za barákem a ležely tam pět tejdnů. Pak se naštěstí ty nejdůležitější věci našly a i když do toho pět neděl chcalo, tak vydržely. Oslavná óda na pult Mackie. Pult jsme pak vyfotili a fotku jim poslali do Ameriky, že byl tak dlouho venku a hraje. Ten zloděj byl nějakej tatar. Nejdřív vybral kantýnu, měl plný ruce salámu a piva a po cestě zkoušel rozkopávat dveře od kanceláři a jedny z těch dveří byly od naší zkušebny. A když pak zjistil, že ty věci jsou velký a těžký, část z nic prostě vyhodil.

A chytili ho?

Jo, lízli ho. Na našich stránkách máme vyfocenou jeho obžalobu. Chlápek má asi pětadvacet flastrů, takže naše zkušebna je to nejmenší. Na druhou stranu, jestli s nim policajti omlátili pár zdí, tak jim podepsal i to, co neudělal. Ale přiznal se. (smích)

Venku je vaše třetí album "Sado Disco". Desku jste si tentokrát financovali sami. Co si pamatuju, tak v minulosti jste byli u EMI spokojený, že vám do ničeho nekecaj, tak proč ta změna?

To je jednoduchý, EMI tuhle odmítli. Ono se s nimi špatně jednalo, tak jsme se na to vykašlali. Nikdo další to vydat nechtěl. Akorát jsme se pak s jednou firmou domluvili na distribuci. Ředitel té distribuce naštěstí přemýšlel ekonomicky a povídal: "Udělejte mi cédéčka, udělejte promo, ukažte mi, jak to bude celý vypadat a podle toho se rozhodneme, kolik dostanete procent z prodeje." EMI nám v minulosti sice do ničeho nekecali, ale to proto, že nic nedělali. Nám tenkrát šlo hlavně o to, aby nám zaplatili studio, protože jsme na něj neměli prachy. Teď jsme si na to ušetřili, takže nebyl důvod jim to dávat. Jejich představa, že vyrobíš za čtyři sta tisíc budget a dáš jim ho, to je prostě nesmysl.

Financovat desku ale není jen tak. Vyplatilo se vám to?

Myslíš kolik to stálo? Ten release stojí asi čtyři sta tisíc, jak jsem říkal. Ale počítám do toho úplně všechno včetně založení labelu, zaplacení nahrávacího studia, proma, plakátů, výroby cédeček, výroby plakátů, tři videa a tak.

To je hromada peněz...

Je to dost, ale když kapela funguje a hraje, tak je soběstačná. Sice nám nic nevydělává, ale stojí nula - jenom náš čas. Aby se ty prachy vrátily, tak bys musel prodat aspoň tři a půl tisíce desek, což není reálný. Takže samotná deska ti to nezaplatí, ovšem když má kapela úspěšný album, tak může víc a za víc hrát a v součtu za ten rok by se to mělo vrátit.

Stejně soběstační jste byli i v otázce producenta. Na něj už prachy nezbyly?

O prachy nešlo. My jsme se prostě s nikým nepotkali časově. Oslovili jsme tři lidi - první člověk nám řek, že ho to nezajímá, dva z nich o to stáli, ale rok a půl jsme nebyli schopný najít termíny. Sice jsme se nebáli vydat si to sami, ale mohl to být zajímavý vjem zvenčí. Tak jsme si ty pohledy suplovali sami. Navzájem jsme si do toho kecali a kazili práci těm ostatním. Já jsem třeba ničil věci kytaristům, oni zase kecali mně do zpěvů. Padaly tam dost drsný slova. Bylo jasný, že se buď rozpadneme, nebo nahrajeme dobrou desku. Naštěstí vyšla ta druhá varianta. Teda doufám.

Vím, že nemáte rádi, když vás přirovnávají ke Korn, ale i na nové desce je občas slyším. Jak to tedy je?

Je to tím, že hrajeme na sedmistrunné kytary a k tomu podladěné basy. Může za to zvuk a ladění. Každá kapela, která používá tenhle princip ladění, bude znít jako Korn. Netvrď mi ale, že zpívám jako Davies.

© facebook interpreta

Co má znamenat ten booklet? To, doufám, není myšleno vážně?

Tak napůl. My milujeme diskotéky. Podle diskošky poznáš daný město. Mě fakt baví, když po tom, co někde dohrajeme, uděláme mejdan v klubu a pak zajdeme zapařit na diskotéku. Jsou tam pěkný voňavý baby, nagelovaný chlápci, co tam na ně číhaj a venku jim burácej ty laděný embéčka, golfy a hondy. Je fantastický to sledovat. A samozřejmě tu a tam nechybí nějaká bitka dvou tupců. To je bonus.

No dobře, ale změna image z drsných vojáků na ulízané discoborce je docela velký skok? Ačkolv třeba Czenda vypadá, že si to užil...

To víš, že je to super. Tak na hodinu. Jenže my v tom budeme i hrát. Kombinace metalu a těchhle blbečků tě prostě praští do očí. Ten materiál ale není moc prodyšnej a už během focení jsme měli dost problém s přehříváním. Jsem zvědavej, jak to bude vypadat na koncertě.

A kde jste na ty příšerný oblečky narazili?

To oblečení nám dělala jedna moc šikovná holka. Jmenuje se Jolana a má svojí značku Faux Paux. A částečně to jsou vlastně kopie našeho vlastního oblečení. Vzala naše hadry a přešila je do latexu. Nic se nezměnilo, jenom mám jednu variantu ještě v latexu.

Na "Sado Disco" je pouze osm věcí. To je dost málo, ne?

Udělali jsme osm věcí a víc jsme dělat nechtěli. Formát EP se u nás bohužel moc nevyužívá. Pořád lepší osm věcí do plnejch, než aby tam byla vata. Tak jsme to udělali takhle. Navíc na podzim budeme vydávat další část.

Nedávno jsem viděl video k singlu a hned mě napadlo, že ho musel točit Kráva. Je to šikovnej týpek, viď?

Přesně tak. Od někoho jsem slyšel, že se tady pohybuje kluk, co točí pěkný klipy, tak jsem se mu ozval. Hodně se mi líbilo, co udělal s Atari Terror. Jenže kluci měli aspoň scénář, a malou produkci, kdežto my jsme to vzali dost punkově. Točilo se to zas na jevišti v Akropoli. Měl to bejt hodně levnej klip a taky byl. Díky tomu, že tady pracuju, tak nám vyšli vstříc. Ale nejenom nám, to kapelám obecně. Když je volno, tak tě prostě nechají točit. Nechtějí za to v podstatě nic, zaplatíš prasklou žárovku, napíšeš jim poděkování na obal a je to.

Natáčení musela být docela zábava. Co to tam po sobě plivete?

To je mlíko. Byla to sranda, blinkat mlíko je super, hlavně když ti vlítne do nosu. Ono pak taky pěkně smrdí, třeba bicí to fakt schytaly. Má to stylizovat nenávist, která se z tebe rve. Někteří sexuální frustráti v tom pak viděli sperma. (smích)

Skutečně tebou zmítá nenávist, jak v písničce zpíváš?

Každej má k sobě nenávist a každej ji využívá jinak. Někdo udělá průser, někdo písničku. Ale špatnou energii má v sobě každej. Jenom jí musíš naučit filtrovat, jinak půjdeš bručet. A já nechci jít bručet.

© Matěj Vaněček / musicserver.cz

Co nenávidíš ty?

Ty vole, to by byl dlouhej seznam.

Další klip bude?

Bude, teď se zrovna točí. Včera se měl dotáčet, ale zničili jsme auto, s kterým se to mělo dělat. Půjčili jsme si amerického taxíka a kluci se nechali unést silou motoru, znáš to, takže to teď pokoutně spravujeme, abychom ho mohli vrátit zpátky majiteli.

Na jednom videu jsem tě viděl s akustickou kytarou. Sedneš si třeba takhle doma a něco si zabrnkáš?

To ne, já na to umím jenom tu jednu písničku. Ze zpěvníkem bych asi něco zvládnul, ale zkrátka na to nehraju. Já totiž nemám rád kytaristy. Víc mě baví basa, ta má jenom čtyři struny.

To jsi ale zapomněl, že jsou teď v oblibě pětistrunné i šestistrunné?

To je ale zbytečný. Někomu stačí i dvě.

Posledně jste na album zařadili známý cover "Můj čas". Nepamatuju si ale, že bych to někdy slyšel naživo.

Nikdy jsme to nehráli a nikdy to hrát nebudeme. To by bylo jednoduchý vítězství, hrát covery. To my nechceme. Teď jsme sice dodělali "Hej pane králi" od V+W+J na kompilaci "Hudba 100% mužů", co vychází v červnu v Reportu, a tu asi hrát budem, ale to je 70 let stará písnička.

Proč jste teda "Můj čas" flákli na desku, když nemáte rádi covery? Není to alibismus?

Byl to bonus, a jako bonus si můžeš dát jakoukoliv kravinu. Rozdíl je, že třeba Škwoři na "Sraž nás na kolena" postavili celou desku a to je podle mě průser, je to samozřejmě jejich věc, ale já bych to takhle udělat nechtěl. Mám tu kapelu rád, ale tenhle krok považuju za neštastněj, i když se jim vyplatil. Chci se prosadit vlastníma písničkami, ne cizíma. S těma je to jednodušší. I když můj sen je dělat metalový covery Michala Davida. Nebo Sagvana Tofiho.

Zpíváš česky. To proto, abyste byli přístupnější lidem?

Já anglicky umím, ale ne dost na to, abych psal anglický texty. A to v téhle zemi nikdo. Musel bys v té zemi aspoň patnáct let žít, abys v tom jazyce dokázal přemýšlet. Angličtina je zpěvnější, ale i ta čeština jde, je taková tvrdá. Ještě líp zní španělština, portugalština a třeba ruština. Ale ty se snažíš sdělovat lidem v téhle zemi, tak bys to měl dělat v jejich jazyce. Čeština je jedinej způsob, kterým se dokážu vyjádřit naprosto přesně.

Říká se, že dělat metalovou muziku a být populární, být vidět, lze jen díky velkým kompromisům. Dokážeš si představit, že by se v Čechách mohla vyšvihnout kapela s minimální pomocí médií?

Záleží, o jakém médiu mluvíš. Že tě hrajou v televizi, ještě není masovost, to udělá až rádio. A když tě hrajou na Rockzone nebo Radiu Beat, ještě nic neznamená, protože je to pořád pro malej objem lidí. V tomhle případě Praha a střední Čechy. Pražský kapely a lidi odsud si neviděj do huby, protože ta Praha není vůbec důležitá. Důležitý je všechno ostatní. Není těžký bejt známej v Praze, těžký je obstát ve všech těch dírách. Kapela je velká tím, že na ni někdo přijde všude, ne jako namachrovaná kapela z Prahy, která když vyjede 100 km, tak ji nikdo nezná. Ale zpět k otázce. Nemusíš dělat kompromisy. Dobrá písnička se prosadí sama a je jedno, co je to za styl, samozřejmě je tam určitej limit v masovosti.

© Matěj Vaněček / musicserver.cz

A jaký je podle recept na úspěch?

Vyšvihnout se může každej, ale musí makat. Když nemáš plnej telefon kontaktů, tak se zvedni a jdi tahat bedny do klubu a na fesťáky a během tří let ty kontakty máš. Já jsem to udělal a mám ty telefony všechny. Poctivý práci se dneska sice moc nevěří, ale z dlouhodobého hlediska to má smysl. Pořád je tu spousta lidí, kteří ti dají šanci a kteří ti pomůžou. Třeba mě hodně lidí pomohlo a teď se to snažím vracet.

Takže by sis troufnul třeba na produkci nějakých mladíků, kteří se zčistajasna někde vylíhli?

Já bych jim řek, ať prodaj nástroje, vyserou se na to a investujou čas do něčeho, co má větší smysl. Obecně je tvrdá muzika jeden z nejhorších byznysů v téhle zemi, když si vezmeš energii do toho vloženou a co z toho nakonec dostaneš.

Vždyť většina lidí hraje pro zábavu, ne pro zisk?

Hele, já nevěřím, že někdo hraje pro zábavu. My chlapi jsme soutěživí. Lidi si jenom nechtěj přiznat, že by chtěli být slavný. Nechtěj tomu dát všechno, tak říkají, že hrají pro zábavu. Pokud nemaj muziku na prvním místě, tak ať to nedělaj.

To je dost radikální názor...

Přece nebudeš celý život dělat něco, co k něčemu nebude, z čeho nebude výnos. A teď nemyslím výnos jenom ty mince, ale prostě cokoliv, co z toho získáš. O co ti jde? Chceš hrát, nebo si chceš dát piváky s kámošema a balit holky? Tak neříkej, že hraješ pro radost - hraješ proto, abys mohl chlastat piva a balit holky. To není pro radost, ale pro to, co ti to přináší, není to radost ze samotného hraní. Je to jenom prostředek k čemusi. Třeba jako chlapi, co si jdou zahrát rock'n'roll a pak se zhulákají jako dogy. A tak je to podle mě v pořádku.

Zellere, umíš zpívat?

Neumím. A kdyby to bylo na mě, tak bych nikdy nezpíval. Jenže vždycky, když jsem přišel do kapely, tak chyběl zpěvák. Jako má to svý výhody, to neříkám.

Sám se nazýváš zásadním sponzorem tabákového průmyslu. Pomáhaj cigára tvýmu hlasu?

Já už právě moc nekouřím, musel jsem přestat. Jo, ten hlas to vyformovalo a potom, co mi ho vyformovalo, ho i zničilo. Nezastavil jsem to včas.

Jsi bastard, jak zpíváš na "Czeku"? Není to póza, když říkáš, že pomáháš lidem a pak si tady hraješ na šmejda?

Částečně to je póza, ale na druhou stranu si každej hledá svoje místo na slunci. Potřebuješ si vytvořit pozici v životě, abys mohl dělat to, co chceš. A to si musíš vyboxovat. Bejt tvrdej neznamená bejt křivej. Musíš si jenom uhájit svůj prostor. A ta cena je někdy vysoká.

Kdysi jsi přiznal, že "SuperPomeranč" vám zvyšuje popularitu. Není ale střetem zájmů, když tam běží vaše klipy? Co na to říká dramaturg pořadu?

Proč bych ten klip nepustil, když pouštim klipy ostatním? Stejně jako Ataráčům, the.switch, Fourth Face atd. Ze začátku to bylo nepříjemný, ale zvyknul jsem si. Je fakt, že to moc nekomentuju, pustím náš klip a držím hubu. Richard to má v Medúze jednodušší, protože jemu pouští klipy Juchelka. Já jsem tam sám. Obecně s naší muzikou v "Pomeranči" nikdo problém nemá. Tedy z těch normalních lidí.

Pamatuješ si na poslední rozhovor pro musicserver? Vypadalo to, že jste si s Lubošem Krečem zrovna nepadli do oka?

Nepamatuju. Jo, už vím, to ale bylo po mejlu. Pamatuju si, že to bylo lehce přibroušený, ale zůstali jsme v mezích. Spíš taková provokace: "O tobě se říká, že jsi debil." Co máš na to říct? "O tobě se říká, že jsi taky debil". Byla to taková hra z obou stran.

V následné diskuzi se pak zdálo, že někteří z vašich fanoušku jsou skoro fanatici. Upřímně, jaký máš názor na vaše fanoušky?

Tyhle hysterický ohlasy jsou od těch mladejch. Stejně tak hysterický odsuzovači jsou taky mladý. Ty uprostřed to mají na háku a vědí, která bije. A tam někde je ta pravda.

Na konec trochu osobní otázka: proč sis změnil příjmení?

Já jsem si ho nezměnil. Jenom používám přezdívku místo jména. Jenže kdysi to někdo zvoral. Já jsem řek, že jsem Zeller a nějakej blbec napsal, že jsem Martin Zeller a už šest let se toho nemůžu zbavit. V občance mám normálně svoje občanský jméno.