Minulé turné Mylene Farmer bylo napevno umístěno do pařížské haly Bercy a bylo koncipováno jako jedno velké umělecké představení. Mnoho fanoušků však volalo po klasické show, kdy si máte možnost pořádně zapařit a nechat se strhnout davem. To se nyní naplnilo, koncertní šňůra k albu "Point de suture" je již v plném proudu a je rozdělena do dvou částí. Nyní se odehrává v halách po celé Francii a bude zakončena koncerty v Rusku. Podzimní dovětek se odehraje na stadionech v Ženevě, Paříži (kde asi vznikne záznam pro DVD) a Bruselu. Struktura večera je rozdělena do několika bloků, tématicky však navazuje na aktuální videoklip k písničce "C'est dans l'air". Mohutný světelný park, laserové a pyrotechnické efekty, promyšlené videoprojekce - to jsou jen fragmenty do všech detailů doladěné parády pro oči i uši.

Před samotným začátkem turné se vynořilo mnoho spekulací, o čem že bude ústřední téma vystoupení. "Point de suture" už svým obalem mnoho napovědělo. Během tónů předehry se na pohyblivých panelech objevilo obří oko Mylene Farmer, které se postupně graficky přetvářelo v lebku. Během úderů prvních taktů skladby "Paradis inanimé" se scéna rozevřela a Mylene v kostýmu á la zombie (hned se mi vybavil klip Robbieho Williamse "Rock DJ") začala dirigovat celý večer. Mnoho písní (napříč její celou kariérou) se dočkalo zcela nových úprav: "L'Âme-Stram-Gram" zaskočila téměř agresivním tanečním beatem, naopak hity z počátků se potkaly s říznými rockovými riffy. Souslednost pěti ucelených bloků propojovala hudební preludia, z nichž nejmrazivější moment představoval instrumentální dovětek kompozice "Avant que l'ombre" (přišel po melancholické "Ainsi soit je..."). V tuto chvíli se totiž do té doby nepohyblivé sochy začaly pohybovat směrem vzhůru a vzpřímily se (až člověku mrazilo v zádech).

Celý večer byl ve velkém spádu, přesto přišel čas i na baladickou pasáž. Tu odstartovala titulní "Point de suture" se znamenitou videoprojekcí nahých svázaných milenců. V těchto chvílích jí partnerem na pódiu byl jen dlouholetý spolupracovník Yvan Cassar a pro skalní fans nemohla chybět uplakaná "Rêver". Do intenzivní rudé zahalená kráska "Je te rends ton amour" byla budičem před finálním výstupem v rychlém tempu - "Dégénération", "Désenchantée" (v nové verzi) a "C'est dans l'air", kdy se na všechny valila armáda tančících kostlivců. Pak přišlo jen krátké rozloučení a čekání na poutavý přídavek. Ten obstarala "Si j'avais au moins..."; byla, jak je vždy zvykem, už jen sólem pro Mylene Farmer bez tanečníků. Scéna byla opět zahalena do červené barvy a mezi erupcemi slunce (videoprojekce), v samotném závěru Mylene vstoupila do jakési virtuální kosmické lodi (dějové ukončení a parafráze na "The Farmer Project").

Mylene Farmer vždy něčím překvapí a je napřed před svou konkurencí. Turné k "Point de suture" je nabité strhující energií a poutavými momenty, které vás zaživa rozpitvají a následně sešijí do nového lidského objektu plného emocí. Koncepčně blízko ke koncertům před třinácti lety, přesto kouzelné a mrazivé dohromady.