Hosté na posledních třech albech DJe NEA byli jejich nejzákladnějším pilířem. Když se objevily první informace, že by na novince měla být i Jocelyn Brown, dalo se mluvit o tom, že se mu splnil dávný sen. "Better Life" je tak zárukou jasné rádiového zásahu a to nejenom díky jejímu energií nabitému hlasu. DJ NEO odhodil všechny zármutky a stal se čistokrevným hitmakerem (kam se na něj hrabe okoukaný kýčař Michal David), který na "Victory" brouzdá mezi mantinely disca a housu, jenž k němu téměř patří jako poznávací značka. Vlivů, parfémovaných sfér tu je ke slyšení hned několik.

"Victory" je takové letem světem taneční muzikou, na kterém je několik znamenitých momentů, ale bohužel i dost i vaty. "Captiv8ted" připomene svou strukturou několik hodně blízkých setkání třetího druhu s Robertem Milesem (pecky "Children" nebo "One & One" mu asi nikdo nikdy neodpáře) a "Mercedes (Is This Enough?)" je jasnou tranceově zaobalenou euforií, ta vás bez okolků vtáhne do víru nočního života. Vedle nich jsou pak "Kokain (Acid Flashback)" nebo oslava prezidenta Obamy "Victory (Yes We Can)" zcela zbytečné záležitosti, které možná dáte na black list a budete je přeskakovat. V těchto momentech se vkrade i pocit jeho nerozhodnosti, co chce vlastně posluchači nabídnout.

"Better Life", "Ill B Back", "Shes Beyond My Reach" nebo "Tell Me Love" jsou pak tahouny, které vám pokaženou párty opět rozjedou. U NEA už nefrčí hiphopové kooperace ani muchlování se s r'n'b, vrátil se víc ke kořenům, kdy proháněl rovné beaty, samploval zvuky a hrál si s ruchovými smyčkami. To je dobré zjištění, pokud tedy zbytečně nehraje maskovanou hru s docela chaotickým začátkem "Groove With U", pak mu vše na vlně disco sedmdesátek vesměs prominete.

"Victory" je v podstatě průlet tím nejlepším, co DJ NEO dokáže nabídnout. Slabé chvilky tu vystrkují růžky, ale povedená polovina drží linii, díky níž si jeho čtvrtá řadovka najde své obdivovatele. I když se asi najdou i odpůrci, kteří budou postrádat toho dřívějšího Nea.