Jednu věc je třeba připomenout: Alpa tvořili symfonický trip hop dávno předtím, než ho začali objevovat ostatní. Mohou dneska klidně vytáhnout ze šuplíku věc z roku 1997, kdy je na svůj label Melankolik podepsali Massive Attack, a nikdo nepostřehne více než desetiletý časový odstup. Ostatně udělali to na dvoudílném instrumentálním albu "Lost In A Garden Of Clouds", kde předvedli všechna svá prověřená kouzla - bohaté bacharachovské harmonie, bicí a basu navazující na elektrický folk šedesátých let, nenápadné samplování funkových pecek let sedmdesátých... prostě gaučové drama podobné tomu od Zero 7 nebo Goldfrapp na aktuální desce "Seventh Tree". Na špici pelotonu se Alpha dostala v roce 2004 deskou "Stargazing", na níž se vystřídala řada vynikajících zpěváků jako Helen White, Martin Barnard nebo Kelvin Swaby, a doplnila tak stálou vokalistku Wendy Stubb, jejíž hlas zní na aktuální desce ve všech dvanácti skladbách. "The Sky Is Mine" je vlastně trochu její sólovka, protože z původního kvarteta kromě ní zbyl jen producent Corin Dingley.

Je trochu ironie, že nejlepší píseň "Stargazing" odkazuje na minulost kapely - navíc baskytary se zde ujal Andy Jenks, jeden z odpadlíků, jehož absence je ve zbytku stopáže bohužel cítit. Skladba opravdu zní, jako by vypadla ze stejnojmenné desky. Vystřídá mnoho aranží a udrží pozornost od začátku do konce. Podobně laděné "Burn Me Again" stačí jen postrockové gradování, protože text s melodií utvořily zdravé tělo, "Push" je zpestřením svým valčíkovým rytmem, ale něco podobného už jsme od Alpha slyšeli a lépe. Většině desky chybějí výraznější melodické nápady, buď nevzrušivě plyne ("Surely", "Brood"), vytahuje samoúčelnou dynamiku (přestřelená "Silver Bullet") nebo trochu bezradně experimentuje (takové domácí šeptáníčko v "Home").

"The Sky Is Mine" je bezvadný studijní materiál pro zpěvačky. Wendy Stubb skutečně létá v nebesích. Není sice tak sexy jako Alison Goldfrapp, ale o to přesvědčivější v temnějších odstínech. Učit se mohou i producenti, vždyť Dingleyho lanařila i Madonna! Bohužel v muzice rozhoduje kromě techniky také inspirace, která bohužel této neskromně dlouhé desce celkem chybí.