Z koncertu kapel Apulanta, Renoise a The Knob se vyklubala pomalu dětská akce. U vstupu do budovy dýchnutí do balonku a kontrola tašky (postup ve Finsku rozhodně ne neobvyklý), uvnitř ke koupi koblihy, káva a kola, pod nohama pobíhající skupinky capartů od pěti do deseti let s mírumilovně přihlížejícími rodiči. Tak jo, tady se budeme bavit...

S kapelou The Knob jsem měla tu čest poprvé. Hudba snad nezněla špatně, ale celkový projev kapely mě nepřesvědčil o tom, že by brouzdání po předsálí a hledání známých přece jen nebylo zajímavější náplní času. Měla jsem si s sebou vzít něco na čtení... Ale abych The Knob nekřivdila, úděl první předkapely je vždycky nejtěžší. Zaujmout fanoušky, kteří přišli na jinou partu, celkem brzo z večera, než se všichni dostanou do nálady? U mě se nepodařilo, ale u několika desítek nadšenců pod pódiem určitě.

Naopak skupina Renoise je jedna z mých nejoblíbenějších a za poslední dobu suverénně ta nejnavštěvovanější. Bráno z velmi subjektivního pohledu jsem z nich měla radost. Na vysokém pódiu ve velkém sále předvedli mnohem profesionálnější výkon, než jsem čekala, a publikum to náležitě ocenilo. I přes zpěvákovu začínající chřipku, basákovu prasklou strunu (či co se mu to s tou věcí stalo) a chvílemi nesmyslné světelné efekty se Renoise podařilo dostat publikum do nálady pro hvězdu večera.

Během zhruba hodinového vystoupení zazněly singly "Vanity", "Away From Me", "Down", "Machine" nebo nejnovější "Sunlight" společně s B-side bratříčkem "Rusted Shut", kteroužto skladbu osobně považuji za skoro geniální. Premiéru měla též zatím nepojmenovaná nová písnička a nakonec nechyběl ani cover rádiového hitu "Hot N Cold" od Katy Perry. Na kapelu, která nemá ještě ani album, se Renoise zhostili role předskokana jedné z v současnosti nejpopulárnějších finských skupin vskutku bravurně.

Renoise opustili pódium a nastala více než půlhodinová pauza. Během té už muzikanti z předkapel v předsálí ochotně rozdávali podpisy a mně nezbylo nic než si sednout na zem a pozorovat cvrkot. Přítomnost několika desítek malých dětí v sále se ukázala být příjemnější, než jsem čekala. V určitých stavech mysli je k nezaplacení pohled na rozzářené dětské tvářičky, nadšené tím, že se konečně dostali na koncert své oblíbené kapely. Ve státě, kde existují věkové limity i třinácti nebo sedmi let, se jim to tak často nepoštěstí. A co se mladší části publika týče, nemůžu opomenout, co mě opravdu zaujalo - asi šestiletý metalista v bílém tílku, černých džínech, okovaných botách, s koženými náramky na rukou a vlasy do půli zad. Jeho rodičům bych koupila pivo.

Po pauze jsem z předsálí zaslechla hlasy moderátorů uvádějící poslední kapelu a vzápětí hurónský křik publika, zpět do sálu mě ale vytáhl až zvuk ústřední melodie z filmu "Top Gun". Apulanta u mě získala velké plus. Nastoupila a šou začala rovnou jedním z nejchytlavějšch hitů, "Paha Ihminen" ("Špatný člověk") z EP "Kesä". Následovaly skladby jako "Viivakoodit", "Jumala" nebo "Viisaus Ei Asu Meissä" jako průřez patnáctiletou historií skupiny a deseti alby a na závěr jeden z největších hitů, singl "Pahempi Toistaan".

Publikum Apulantu miluje a dokazuje to na každém koncertě. Opravdu téměř každá skladba byla přijata nadšeným křikem už během prvních tónů a spodní okraj pódia lemoval les rukou poskakujících rozjařených fanoušků snad po celou dobu koncertu. Kotel svorně skákal do rytmu a kam jsem dohlédla, nenašel se nikdo, kdo by se aspoň nepohupoval.

Apulanta je kapela zvláštní v tom, že v řadách jejích příznivců nenajdete "typického" fanouška - tuhle hudbu poslouchají zástupci všech věkových kategorií, hudebních žánrů či náboženské orientace. Snad mají jejich popularitu na svědomí opravdu chytlavé melodie, snad texty srozumitelné, ale ne přiblblé, snad živá vystoupení, kdo ví. Faktem zůstává, že alba se prodávají výborně, singly bodují v hitparádách, koncerty se vyprodávají. Je možná i trochu škoda, že díky textům ve finštině o kapelu mezinárodní trh nemá moc zájem, ale na druhou stranu, kdo se zajímá, ví, kdo se nezajímá, jeho chyba...

Apulanta, Renoise, The Knob, Tampere-Talo, Tampere, Finsko, 28.2.2009