V životě českého punkera je jen málo opravdových jistot, ale nesporná je ta, že v lednu přijede do Prahy dvojka punkových legend. Je tomu tak již po několik let a mění se jen místo konání. Letošní koncert byl situován do Rock Café, které si svým provedením doslova říká o pokoncertní veselení s fanoušky. Britové si to vzali k srdci a ještě dvě hodiny po koncertě se nadšeně fotili s fanoušky a rozdávali úsměvy. Já dokonce dostal od frontmana UK Subs pivo, sic Gambrinus nerad, ale Charlie Harper se neodmítá.

Celému koncertu předcházelo napjaté očekávání toho, jak se se vším vypořádá britská trojice oslabená o frontmana Knoxe, který se zotavuje po infarktu a turné se neúčastní. Mnoho hlasů říkalo, že to nebudou The Vibrators, když tam není, ale já se nechal přesvědčit až kapelou na pódiu. To bylo vybavené jednoduše a účelně. Přesně pro punkovou kapelu, žádná okrasa, žádné zbytečné hradby aparátů kvůli image, nic takového se nekonalo. Proto když po devatenácté hodině kapela spustila, tak mnozí netrpělivě očekávali, jak to bude celé vypadat. Tradiční rytmická dvojice se doplnila zaskakujícím kytaristou, který možná neoplýval punkovou image, ale svému nástroji vládl naprosto brilantně a předvedl slušnou přehlídku sólových postupů a ekvilibristiky v bluesových stupnicích. Škoda jen, že sóla povětšinou hrál podle sebe, protože nádherné Knoxovo sólo v "Disco In Moscow" mi opravdu chybělo, ale to už asi opravdu hledám chyby za každou cenu. Set byl jinak naprosto skvělý, kapela si zpěv rozdělila, a tak zazněl klasický repertoár obsahující osvědčené hity jako "Baby, Baby, Baby" nebo "Automatic Lover". Nikomu v publiku nějak nevadilo, že sestava není kompletní, a tak si dav vynutil přídavek. "Brand New Cadillac", nesmrtelná hitovka od nesmrtelných The Clash, dokonalý přídavek, který náležitě ocenilo i publikum. Pak přišel poslední kus a ono zlověstné světlo, které signalizuje, že je opravdu konec.

Odsunul jsem se na bar do vyššího patra a nešlo si nevšimnout, že mezi punkáči sedí Charlie Harper a vesele komunikuje. Tento zralý šedesátník má můj obdiv za nadšení, se kterým odpovídal na dotazy a nedal na sobě ani na chvilku znát nějaké znechucení. Kapela mezitím zvučila a když se Charlie zvedl, tak bylo jasné, že začne set. UK Subs hrají podstatně tvrdší hudbu než Vibrators a přilákali i více lidí. Prostor pod pódiem byl neprostupný o prodrat se blíže byl úkol nadlidský. Došlo i na stage diving, který se setkával s různými úspěchy. Když skákala nějaká pohledná slečna, tak rukou bylo nespočet, ale jakmile vylezl na pódium statný punkový chasník a skočil, tak si jednoduše rozbil hubu. A kapela? Zpěvák se obklopil hráči věku svých synů a bubeníkem ve věku vnuka, ale šlape jim to náramně. "Live In A Car" nebo "Police State" to jen dokazovaly. Publikum se bavilo a skupina taky. Kytarista předváděl pološílené kousky a neustálé výskoky, basák se taky nenechal zahanbit a Charlie? Občas vytáhnul foukací harmoniku, ale hlavně pil pivo. Vypil ho slušnou zásobu, to se musí nechat. Krátce před půl desátou se čtveřice odebrala do backstage, aby se vrátila na skoro půl hodinový přídavek a následně ještě na jeden kus.

Inu, akce byla povedená, to se musí nechat. The Vibrators zdárně překonali i nepřízeň osudu a koncert zvládli důstojně a UK Subs tradičně nezklamali. Punkové žně pokračují, ale neváhal bych, po Jetu Blackovi ze Stranglers chyběla další ikona. Velikáni pomalu odcházejí a nikdy nevíme, jestli se ještě vrátí. I když? Za rok v lednu se stejně sejdeme na koncertu těhle dvou legend. Je to tradice.

Fotogalerii z koncertu najdete na zde.

UK Subs, The Vibrators, Rock Café, Praha, 21.1.2009