Jakmile se herci loučí po druhé děkovačce, návštěvníci divadla se kvapně zvedají a odchází do šatny pro svršky. Jsou nadšení, protože se na divadlo těšili, a spokojení, poněvadž dobře investovali. Show se prostě povedla. Přesně tak jsem si připadala po koncertě, kde hlavní roli ztvárnil Jorn Lande. Jeho vystoupení bylo výborné, technicky skvělé a bohužel teatrálně odehrané.

Ještě než pódium patřilo poslu osmdesátých let, slovo dostali první předskokani Triosphere. Tato mladá kapela ze severu nyní připravuje své druhé řadové album. Před dvěma lety vydali debut "Onwards" a hlavní, co fanouškům na koncertě ve Zlíně předvedli, byla ženská za mikrofonem. Frontmanka, drobná blondýnka v korzetu, ze začátku zaujala hlubším vokálem. O zpěvu se však moc mluvit nedalo. Na co její hlasivky nestačily, to z plna hrdla vyřvala. Na konci show, kterou muzikanti strávili z větší části slušným headbangingem, zazněla předělávka od W.A.S.P. A protože na Blackieho nedám dopustit, byla to poslední kapka, kterou jsem od této skupiny snesla. Triosphere tedy přinesli průměrné vystoupení završené pořádným kopancem do zadku.

Druhá předkapela Pure Inc. sršela originalitou. Z hudebníků stříkalo charisma a frontman potřeboval jen chvilku k tomu, aby rozhicoval churavé publikum. Po hudební stránce bylo toto vystoupení však trochu nevyvážené - oproti fenomenálnímu hlasu byly v projevu ostatních muzikantů drobná hluchá místa. V rámci progresívního žánru je dovoleno sice téměř vše, jenže i tak je potřeba brát na posluchače ohled. Delší rytmické pasáže sice potěší na cestě ze Zlína do Prahy, ale ne na koncertě, kde se čeká jeden úder za druhým. Pokud však srovnáme celkovou show s předchozím výletem mezi tři sféry, bylo toto číslo jako nebe a dudy.

Představení norské hvězdy začalo s lehkým zpožděním. Jorna Lande sama řadím k zářivým zábleskům dnešní rockové scény. Viděla jsem ho naživo ještě v čele Masterplan a v té době jsem si říkala, jak by bylo skvělé zajít na jeho sólovou show. Krásy sice moc nepobral, ale jeho projev měl říz. Pochopitelně se dalo něco podobného očekávat i teď. Jakmile Jorn vstoupil na pódium, zahájil po hudební stránce skvělou jízdu a diváci reagovali nadmíru nadšeně. Ale jeho charisma, ten drive jeho osobnosti, byl fuč. Tato podstatná část protagonistova projevu se statusem rockové hvězdy zmizela přesně v tom momentu, kdy vytáhl pózy jako soulož s tyčí od mikrofonu nebo když onu trojnožku pořád strkal kytaristovi před obličej.

Jeho hlas však nijak neutrpěl. Velký prostor věnoval skladbám ze svých starších desek "The Duke" a "Out Of Every Nation". Kousky jako "We Brought The Angels Down" či "Stormcrow" publikum probudily a slušně nažhavily. S podobným nadšením se setkalo několik songů z aktuální "Lonely Are The Brave". Kremace se ale nekonala. Jorn totiž ve svém arzenálu nemá moc rozmanitý materiál, který by byl diametrálně rozličný, co do rytmiky i tématiky. Návštěvníci proto poslouchali téměř celý koncert středně rychlé songy. Mohli si maximálně podupávat do taktu, vyloženě pařit se na ně nedalo. Tlupa rockerů by pak vypadala jako skupinka metalových technařů. Proto by se hodilo si na koncert vzít židli, posadit se a celé představení si vychutnat vsedě. Sem tam by diváci ve stoje zatleskali. Tak i tak po přídavku odešli domů a peněz nelitovali.

Nesmíme ale zapomenout na fakt, že tento koncert byla pouze opening party. To hlavní přišlo o den později na festivalu Zimní Masters Of Rock. Jako rozcvička byl i přes veškeré výhrady Jorn skvělý.

Fotogalerii z koncertu najdete zde.

Jorn Lande, Pure Inc., Triosphere, Masters Of Rock Café, Zlín, 28.11.2008