Nejdřív jsem si zděšeně řekla, co se to děje? Hlavy v klubu těsně před oficiálním vypuknutím koncertu by se daly spočítat na prstech rukou a nohou. Ale žádný strach - po hodině se prostor naplnil. Čas mezi prázdnotou a přeplněním jsem strávila debatou s ortodoxními fanoušky z Plzně, toužícími mít na paži vytetované Trickyho jméno. Byli jsme zvědaví, co nám jeden z nejvýznamnějších protagonistů trip hopu připraví za večerní koktejl. Byl to multivitamínový džus s jedovatým extraktem z vraního oka.

Když zvukaři ještě trochu vyšperkovali stage, objevil se celý ansámbl, který do Prahy Tricky přivezl. Vesměs všichni rozesmátí, ačkoli po prvním klouznutí po strunách už se nikdo neusmál. Jedině možná basačka v minisukni, která se při pohledu na svého šéfa občas neudržela a ukázala zuby. Při úderech do tlustých basových strun si vedla obstojně, ale Trujillo to, pravda, nebyl. Druhé něžné stvoření shlížející na diváky pod sebou skrze přivřené řasy byla Francesca Belmont. Holka v balerínkách tak obyčejná, že bylo naprosto neobyčejné někoho podobného vidět na podiu a hlavně vedle Trickyho. Akorát občas zpívala falešně.

I tak se ten čtyřicetiletej fracek se zlomenou hnátou po celou dobu vedle ní extaticky zmítal. Házel hlavou sem a tam (dredatá vrtulka v jeho týle to tempo skoro nestíhala), zorničky se mu protáčely na druhou stranu, zuřivé bělmo dštilo do lidí Trickyho čokoládovou hořkost. Ruce tápaly po všech mikrofonech na podiu, pokud zrovna do lidí a na své vlastní tělo nelily pivo. Tricky zuřivě kulhal sem a tam, když byl chvíli v pohodě, zdvihal se mu od pusy tenký bílý dým, když se dostal pod práh sebekontroly, bořil a lomcoval bicími, házel z podia mikrofony. Děkoval, když se z publika ozývaly výkřiky jeho jména: "Adrian, Adrian!" Jinak s lidmi nekomunikoval, ale my jsme stejně věděli, že všechno, co nám dává, jde z jeho srdce - nejednou si přiložil na svou hruď rovnou dva mikráky a zpíval vnitřkem těla.

Zdál se občas být úplně mimo, nejspíš ale přesně věděl, jak, kde a co chce v každou chvíli dělat. "A teď bude rap!" ozvalo se vedle mě. Jo - Tricky se nakrčil jako africká kočka a začal ze sebe chrlit slova songu, který se zatím neobjevil na žádném albu. Ani Franceska nezůstávala pozadu, ale i tak neztrácela ve změti neslušných slov vycházejících z jejích zhrublých úst svou zdrženlivou éteričnost. Je to sprostá nebo slušná holka? A Tricky? Proč ji osahává? To po ní jen šmátrá a krade její mikrofon, aby s ním ve vztyčené pravici ukázal kapele, že má okamžitě ztichnout.

Poslechli a v takové "Past Mistakes" nebo čtvrthodinové "Joseph" nechali mistra improvizovat. Napjaté očekávání zvuků deroucích se z Trickyho úst tak střídala téměř rocková agonie, kdy i securiťáci museli zvrátit hlavu nazad a dupat s údery kopáku. K úplnému vyvrcholení došlo, když Tricky pozval všechny nadšené kluky a holky, aby se podívali na jeho sbírku beatů přímo na podiu. Kapela sama prorazila bariéru dělící ji od fanoušků a vytáhla je jednoho po druhém na stage. Závěrečný nářez songu "Ace Of Spaces" tak tvořili úplně všichni dohromady - křepčící muž v saku, taťka se synkem i náruživá blondýna osahávající Trickyho svalnaté tělo. To pak z davu na podiu vysbíralo ionty a zmizelo v nenávratném zákulisí.

Říkala jsem si, co všichni maj s tim, že je celej Tricky tak temnej, proč to pořád opakujou? Vždyť třeba poslední album "Knowle West Boy" na mě působilo celkem pohodovým dojmem. Na koncertě jsem našla odpověď - temnota hudby, světel i celé atmosféry se mi zažrala do kloubů. Teď mám pocit, že když si doma cokoli od Trickyho pustím, trochu se mi v pokoji setmí.

Setlist: You Don't Wanna, Past mistake, The Love Cats, Black Steel, Puppy Toy, Girls, Veronika, neznámá novinka, Pumpkin, Dear God, Christiansands, Overcome, Lyrics Of Fury, neznámá novinka, Vent, Joseph, Ace Of Spades

Obsáhlou fotogalerii z koncertu najdete zde.

Tricky, Roxy, Praha, 24.11.2008