Kanye West se má hodně rád, možná má to největší ego na světě. Taky si píše blog, kam se vyplatí občas podívat - obdivuje moderní umění, architekturu, dekorace a jejich nakupování. A teď si představte, že mu umřela milovaná matka a rozešla se s ním snoubenka. Myslíte si, že by to hned všechno postnul na blog? Ne, Kanye na to jde jinak, vytvoří nový žánr, prý pop-art (neplést s Andy Warholem a jeho pop artem), a nahraje naprosto nekonvenční desku, velmi chladnou; prostě o svém zlomeném srdci, o frustraci.

Pro to všechno se o "808s & Heartbreak" těžko píše, špatně se hledá srovnání. Jedno se ale přece jen nabízí: po Cher a T-Painovi na modulování hlasu pomocí Auto-Tune ulítlo hodně interpretů a Kanye West si ho oblíbil tak, že přes něj nazpíval celé album. Druhým základním kamenem pak jsou bicí z historického automatu Roland TR-808, které znějí sice úplně uměle, ale na druhou stranu dávají desce opravdu jedinečný feel. Kanye to nazval "tribal", prostě domorodé. Když se podíváte na videoklip k "Love Lockdown" s africkými bubeníky a tanečnicemi, tak vám bude vše jasné. Navíc jsou v mnoha písničkách krásné smyčcové pasáže a někde zas výrazný diskobeat a retro syntezátory. To je podstata tohoto počinu: nezvyklé kompozice zvláštních zvuků. Základem hip hopu je samplování a Kanye se na předchozích albech předvedl jako mistr ve využívání starých soulových a jazzových písniček. Zde však tolik ze samplů netěží, na "808s & Heartbreak" spíš vyslechnete jeho možné inspirace - pana Westa prý hodně ovlivnila třeba první alba Phila Collinse. U některých písniček poznáte vlivy Enigmy, Mogwai, M83...

Pilotní "Love Lockdown" byl pro fanoušky šok a zafungoval jako rozcestník - když ho dokážeš přijmout a líbí se ti, můžeš pokračovat. Když jsem single slyšel poprvé, byl jsem velmi na rozpacích. Pozměněný hlas Kayneho, žádné rapování, africké zvuky. Nakonec mi nezbylo než Kanyemu pogratulovat, že vytvořil něco tak... neslýchaného. Palec nahoru si zaslouží určitě i za druhý singl, upbeatový "Heartless" a za majestátně znějící intro "Welcome To Heartbreak". Chybu nemají kolaborace s rappery - "Amazing" s Young Jeezym i "See You In My Nightmares" s Lil Waynem. Vcelku překvapivá je nadějně znějící "RoboCop" s houslemi a cinkátky, která přitom paradoxně pojednává o rozchodu.

Kanye se od rapu nedistancoval jen v povaze hudby, nýbrž i v počtu písniček, deska totiž nepřekypuje materiálem, skladeb je dvanáct. Zmínil jsem jich tady jen část, což ale neznamená, že ty zbylé by byly nějak špatné. Opět jsou, dalo by se říct, originální, podobně jako celé album, jen nejsou tak... kvalitní. Za vytvoření "808s & Heartbreak" Kanye Westovi určitě patří obdiv. O poslední desce Vladimira 518 se tvrdilo, že je revoluční. O "808s & Heartbreak" by se to dalo říct také, minimálně v kontextu Kanyeho tvorby tomu tak je, jen by si člověk u něj dovedl představit ještě lepší písničky.