Před hlavní hvězdou na pódium zavítala předkapela Amberian Down, kterou můžeme zařadit do stejné žánrové škatulky jako Epiku. I když jejich deska "River Of Tuoni" zní slibně, kvalitou svého projevu se headlinerovi zatím nevyrovnají. Zpěvačka se snažila prosazovat svůj operní vokál, ale pokud zpívá celý večer jedním stylem, po půl hodině prosí bubínky o špunty. Kromě toho se na pódiu pohybovala trochu strnule, její gesta postrádala ladnost, jež k dámě v korzetu a dlouhé sukni patří. Kytaristé svou práci však odvedli na výbornou - powermetalové riffy proložené heavy sólem se poslouchaly velmi dobře.

Epica se ke slovu dostala po deváté. Muzikanti ještě ani nebyli na scéně a v publiku to začalo vřít. S příchodem zpěvačky Simmone Simmons však nadšení zesílilo na desetinásobek. Kapela spustila show, která diváky naprosto pohltila. Simmone se na pódiu vznášela a chtivým posluchačům servírovala jednu pohádku za druhou. Ke slovu se přednostně dostal materiál z nové desky, ze které naživo vybrala třeba "Never Again" a "Chasing The Dragon". Druhá jmenovaná skladba patřila k vrcholům koncertu, posluchači v ní najdou všechny prvky pro Epiku charakteristické. Obecenstvo šlo Simmone na ruku, ochotně s ní spolupracovalo a jen mlčky žaslo při mistrně odvedených glissandech. Tak, jak skladby slyšíte z desky, je muzikanti naservírovali i naživo (možná ještě o něco líp). Ze starší tvorby členové kapely předvedli například baladickou "Solitary Ground", při které pódium patřilo jen zpěvačce a klávesákovi, a také energickou "Blank Infinity".

Velkého úspěchu se u posluchačů dočkaly i duety typu kráska a zvíře, kdy se chraplavého vokálu ujal kytarista Mark Jansen. Tento hudebník a textař stojí za koncepčními alby skupiny, téma poslední studiovky "The Divine Conspiracy" spojil s myšlenkou pět let starého debutu "The Phantom Agony". Ve skladbách vypráví příběh o tom, jak bůh stvořil několik různých náboženství a na lidech nechal, aby sami našli rozdíly a nalezli svou podstatu spočívající v přírodě. On a Simmone tvořili na koncertě semknutou dvojici a v jejich podání všechny postavy ožívaly. Naposled jsem něco takového zažila na koncertu americké metalové formace Kamelot, se kterou je (stejně jako s After Forever) Epica úzce spojena.

Zážitek, který Epica svým fanouškům na koncertu přinesla, se jen tak nezapomene. Osobně vystoupení hodnotím jako velmi podařené. Pro kombinaci školeného hlasu, který nikdy nezakulhá, pohádek a energie mám slabost. Velkou pochvalu zaslouží zvukaři a osvětlovači, kteří efekty zapojily do dynamiky skladeb, a tak divákům připravili jedinečný zážitek.

Fotogalerii z koncertu naleznete zde.

Epica, Amberian Dawn, Masters Of Rock Café, Zlín, 5.11.2008